Krevní tlak je klíčovým ukazatelem našeho zdraví, a proto je důležité věnovat pozornost jeho pravidelnému měření. Nic se nemá přehánět!
Tématu se dnes věnovala redakce našeho zdravotnického magazínu s tím, že lékaři obecně zdůrazňují, že správná technika měření a vhodný čas jsou klíčové pro získání spolehlivých výsledků. Zde jsou rady od odborníků na kardiovaskulární zdraví.
Kdy měřit krevní tlak?
Většina lékařů se shoduje na tom, že ideální doba pro měření krevního tlaku je ráno a večer. Měření by mělo probíhat ve stejný čas každý den, což umožňuje lepší sledování změn a poskytuje konzistentní data pro lékaře.
Kolikrát denně měřit tlak?
Frekvence měření krevního tlaku závisí na individuálních potřebách a zdravotním stavu každého pacienta. Pro osoby s hypertenzí (vysoký krevní tlak) je obvykle doporučeno měřit tlak dvakrát denně, ráno a večer. Tímto způsobem mohou lékaři lépe monitorovat účinnost léčby a upravit ji podle potřeby.
Naopak lidé trpící hypotenzí (nízký krevní tlak) nemusí potřebovat tak časté měření, pokud nejsou přítomny žádné akutní problémy. V těchto případech by se měli řídit doporučeními svého lékaře ohledně frekvence měření.
Správná technika měření
Lékaři zdůrazňují, že správná technika měření krevního tlaku je klíčová pro získání přesných výsledků. Několik základních kroků by mělo být vždy dodržováno.
Přesnější měření pomocí dvou metod. „Pokud chcete mít jistotu, že vaše domácí měření bude stejně přesné jako v ordinaci lékaře, sáhněte po pažním tlakoměru, který kombinuje obě metody měření: klasické měření založené na poslechu a odečtu výšky rtuťového sloupce, a oscilometrickou metodu, jako u ostatních digitálních tlakoměrů. Pak tlakoměr zcela přesně naměří krevní tlak, a to i osobám s nepravidelným srdečním rytmem,“ uvádí k tématu web lekarna.cz.
„Obě zmíněné metody měření v sobě spojuje unikátní technologie Duo Control. Měření krevního tlaku oscilometrickou metodou je upřesněno výsledky poslechové metody a poté vyhodnoceno. Pokud jsou výsledky stejné nebo velmi blízké, zobrazí se pouze změřené výsledky podle poslechové metody. V případě slabých či chybějících Korotkovových zvuků technologie Duo Sensor automaticky přepne na oscilometrickou metodu měření krevního tlaku,“ upřesňuje lekarna.cz.
Tento postup vede k nejpřesnějším možným výsledkům v případě vysokého krevního tlaku a různých typů poruch srdečního rytmu. Jeho přesnost je na stejné úrovni jako u rtuťových tlakoměrů.
Jak správně měřit krevní tlak?
Jak správně vybrat tlakoměr se dozvíte v našem článku Vysoký tlak? Jak na přesné domácí měření.
- Před měřením tlaku si sedněte a alespoň 5 minut odpočívejte.
- Nejméně půl hodiny před měřením nekuřte.
- Před měřením tlaku nepijte alkohol.
- Pohodlně se usaďte, opřete si záda a podepřete paži, aby byla v úrovni srdce.
- Obě nohy mějte na zemi.
- Během měření nemluvte a nehýbejte se.
- Tlak měřte vždy na stejné paži. Obecně se doporučuje spíše levá, která je blíže srdci.
- Vyhrňte si rukáv a nasaďte manžetu na paži. Nikdy nedávejte manžetu přes oblečení. Spodní okraj manžety by měl končit cca 2 cm nad loketní jamkou. Neutahujte ji příliš ani málo. Mezi paží a manžetou by měl být prostor maximálně na jeden prst.
- Předloktí mějte opřené tak, aby manžeta byla v úrovni srdce.
- Zapněte tlakoměr (tonometr) a čekejte na změření tlaku. Věnujte pozornost i šířce manžety. Pokud máte paži silnější a použijete užší manžetu, mohou být hodnoty naměřeného tlaku vyšší. To platí i obráceně (slabá paže – silná manžeta). Na manžetě je vždy napsáno, na jaký obvod paže je určena.
Hodnoty krevního tlaku
Tabulka krevního tlaku dle věku:
Symptomy nemoci či zdravotního problému popsané v tomto článku se u každého mohou projevit jinak. V každém případě konzultujte své zdravotní potíže vždy s lékařem.
Nešvar (nejen) seniorů
Zdravotničtí záchranáři, kteří takřka denně vyjíždějí k pacientům, kteří trpí například hypertenzí, nebo-li vysokým krevním tlakem, a to jak léčeným či neléčeným se poměrně často setkávají s tím, že někteří pacienti měření krevního tlaku pojali spíše, jako nějaký „závod o měření aneb čím vícekrát si změřím krevní tlak, tím lépe,“ což pochopitelně není pravda. Někteří jedinci (nejen v seniorském věku) jsou schopni si založit nějaký notes a zapisovat si do něj naměřené hodnoty, což by nebylo nic, proti ničemu, kdyby si krevní tlak neměřili například á co 15 – 30minit denně. Tento způsob měření samozřejmě k ničemu valnému nevede. Jediné, co takové „výrazně časté“ měření krevního tlaku způsobuje je; psychické vypětí, v některých případech i bolesti horních končetin z toho, jak se často manžetou „zaškrcuje ruka“ a lidově řečeno, v neposlední řadě také celkové „vynervování“ daného pacienta, který má či bude mít strach o svůj život, protože si například opakovaně naměřil vyšší či vysoký nebo naopak velmi nízký krevní tlak.
Při například nově zjištěné hypertenzi by si pacienti měli krevní tlak měřit například 1x denně ráno případně ráno a večer, což bohatě stačí. Nic se nemá přehánět! Naměřené výsledky si poznamenat a poté je konzultovat se svým ošetřujícím lékařem, který zvolí vhodnou léčbu.
Nejsou léky jako léky
Na vysoký krevní tlak existuje celá řada léků. Ošetřující lékaři – obecně u pacientů, jenž trpí na vysoký krevní tlak nasadí farmakologickou léčbu, ovšem ne každému pacientovi může daný lék, jak se lidově říká sednou. Některé léky mohou způsobovat další vedlejší účinky nebo mohou být pro daného pacienta nedostačující. Z tohoto důvodu z pravidla ošetřující lékaři pravidelně u pacientů s tím to onemocněním kontrolují krevní tlak, a v případě potřeby změní danou medikaci či zvolí jiný postup léčby.
Není tonometr, jako tonometr
Ano i zde se často lékaři a zdravotníci setkávají s tím, že pacienti jim hlásí mnohdy i nesmyslně „po domácku“ naměřené hodnoty krevního tlaku. Například na trhu či lékárnách prodávaný tonometr na měření krevního tlaku, který se nasazuje na zápěstí ruky je, dle názoru lékařů i záchranářů zcela nedostačující a v mnoha případech naměří skutečně nesmyslné hodnoty, ze kterých pak pacienti vycházejí a mají pochopitelně strach. Tento způsob měření je skutečně a prokazatelně spíše jen orientační.
Klasické měření rtuťovým tlakoměrem: „k vyšetření krevního tlaku se v lékařských ordinacích zatím stále běžně používá rtuťový tlakoměr a tzv. fonendoskop, tedy lékařské „naslouchátko“. Na levou paži (je blíže srdci) vám lékař navlékne manžetu a balonkem ji nafoukne. Současně s nafukováním manžety je vytlačována i rtuť ve sloupci tlakoměru. Nafouknutá manžeta zastaví proudění krve do horní končetiny. V tu chvíli lékař přiloží do loketní jamky fonendoskop a začne manžetu pomalu vypouštět. V okamžiku, kdy uslyší ve fonendoskopu první šelesty, odečte z rtuťového sloupce hodnotu systolického tlaku. A manžetu vypouští dále. V okamžiku, kdy šelesty vymizí, odečte z rtuťového sloupce hodnotu diastolického tlaku. Zvuky proudící krve, které lékař svým poslechem vyhodnocuje, se odborně nazývají Korotkovovy zvuky. Poslechová metoda měření krevního tlaku se pak někdy označuje také jako Korotkovova metoda,“ uvádí dále web lekarna.cz.
Oscilometrická metoda měření krevního tlaku
Metoda oscilometrického měření krevního tlaku, sice pohodlná a jednoduchá pro domácí použití, není optimální volbou pro jedince trpící arytmií. I přesto, že tlakoměry v případě mírné arytmie často poskytují spolehlivé výsledky, při vážných poruchách srdečního rytmu selhává. V těchto případech může dojít k nepřesným hodnotám nebo zobrazování chybových hlášek jako „ERROR.“
Naopak Korotkovova metoda, založená na poslechu srdečních zvuků, je velmi přesná a vhodná i pro pacienty s arytmiemi. Ovšem není příliš praktická pro domácí samoměření, a proto se častěji využívá za dohledu zdravotního personálu. Je důležité vzít v úvahu tyto rozdíly při volbě metody měření krevního tlaku, aby bylo dosaženo co nejpřesnějších výsledků v souladu s individuálními zdravotními potřebami pacienta.
Zdraví srdce a cév je klíčovým prvkem celkové pohody. Pravidelné měření krevního tlaku a konzultace s lékařem jsou nezbytné pro prevenci a správnou péči o kardiovaskulární systém. Pamatujte si, že tyto rady jsou obecné a konkrétní postupy by měly být vždy konzultovány s lékařem s ohledem na individuální potřeby každého pacienta.
