Různí lidé mohou mít pod slovem „dušnost“ na mysli různé stavy, avšak všechny tyto stavy mají společné to, že nejsou nijak příjemné.
„Dušnost je obecný název pro dechové obtíže pociťované nemocným, který je obvykle připodobňuje k dušení, nemožnosti se řádně nadechnout/vydechnout atd. Příčinu tohoto stavu lze hledat v dýchacím ústrojí, srdci či např. krvi (při anémii),“ píše k tématu v úvodu portál priznaky.vitalion.cz.
„Epizody dušnosti vyžadují včasnou kontrolu u praktického lékaře. Ke stavu akutní dechové tísně je nutné přivolat záchrannou službu, není-li nemocný vybaven léky k jeho zvládnutí (např. léčení astmatici),“ dodívá v krátké citaci zdravotnický web priznaky.vitalion.cz.
Lékařská věda toto označení používá pro jakýkoliv druh obtížného dýchání, bez ohledu na jeho příčinu. Nemusí se vždy jednat o bezprostřední dušení, ale to neznamená, že bychom měli dušnost ignorovat. Zejména pokud se setkáváme s častými dýchacími obtížemi při mírné aktivitě, je na čase zvážit, zda nás netrápí něco vážnějšího. Dýchání by mělo být pro nás přirozené a bezproblémové; jakmile začneme na dýchání příliš myslet, je čas zvážit návštěvu lékaře.
Pocit nedostatku vzduchu, neustálé potíže s nádechem, obtěžující kašel při každém hlubším dýchání a samozřejmě trvalý dráždivý kašel jsou příznaky, které spadají pod pojem dušnost. Pokud tyto symptomy přetrvávají bez zjevné příčiny déle než tři týdny (čímž se vylučuje obyčejná rýma), může jít o něco vážnějšího. Ačkoli by alergie mohla být jednou z lehčích možností, dušnost může signalizovat i mnohem závažnější stavy, jako je srdeční selhání, nevyléčitelná plicní fibróza nebo zrádná rakovina plic.
Podle medicínského portálu symptomy.cz se dušností označuje stav, kdy je nutné většího dechového úsilí. Medicínský web dále uvádí rozdělení příčin dušností na:
Příčiny kardiovaskulární
- Srdeční selhávání …
Příčiny v horních cestách dýchacích
- Záněty horních cest dýchacích
- Otok a uzávěr hlasivek
- Cizí těleso
- Zúžení průdušnice útlakem okolních struktur, např. strumou
Příčiny plicní
- Záněty dýchacích cest infekční i neinfekční
- Nádorová onemocnění
- Cizí těleso v dýchacích cestách
- Emfyzém
- Astmatický záchvat
- Plicní fibróza
- Stavy po odebrání části plic
- Plicní edém
- Plicní embolie
- Nádory pohrudnice
- Úraz ‒ zlomeniny žeber
- Skolióza
- Obezita
Příčiny v „hrudníku“
Přítomnost patologického obsahu v dutině hrudní:
- Vzduch – pneumotorax
- Tekutina – hydrotorax
- Krev – hemotorax
- Hnis – empyém hrudníku
Příčiny poruchy transportu kyslíku
- Anémie
- Otrava oxidem uhličitým
- Hyperventilace
- Metabolické poruchy ‒ acidóza, alkalóza
Příčiny v centrálním nerovovém systému
- Záněty mozku
- Mozkové nádory
- Ischemické poškození v mozkových tepnách
Příčiny nervově-svalové
Nemoci spojené s vysokou únavností svalů a jejich špatnou funkcí, např. myastenia gravis, svalové dystrofie
Postižení nervů inervujících např. bránici, mezižeberní svaly
Ostatní příčiny
- Infekce
- Otravy
- Inhalační poškození – popálení dýchacích cest
- Psychický stav – úzkost, panika
- Bolestivé stavy
„Pod pojmem rakovina plic se skrývají dva typy zhoubných nádorů, lokalizovaných buď přímo v plicích nebo v průduškách. Rakovina vzniká kvůli genetickým mutacím způsobeným toxickými látkami v inhalovaném vzduchu, zejména cigaretovým kouřem. Proto byl v České republice zaveden program pro časný záchyt karcinomu plic, cílem je identifikovat pacienty ve fázi, kdy je rakovina nejlépe léčitelná. Ti, kdo pravidelně kouřili po dobu dvaceti let, mají nárok na bezplatné sledování v rámci tohoto programu,“ uvádí k tématu web prevenceproplice.cz, jenž dodává, že včasná diagnostika může odhalit rakovinu v počáteční fázi, kdy jsou příznaky jako dušnost méně patrné a léčba může být účinnější.
Kromě rakoviny mohou dušnost a kašel signalizovat i méně smrtelná onemocnění, jako je zápal plic, který většinou dobře reaguje na antibiotika, nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a astma, které zatím nelze úplně vyléčit, ale správná léčba může zlepšit kvalitu života pacientů. Plicní fibróza, způsobující zjizvení plicní tkáně, je však vážnějším stavem, který může vést k srdečnímu selhání.
V temnotě dýchání: když bronchitida zasáhne dětské srdce a rodiče bojují o naději
Dále je tu srdeční selhání, kdy srdce není schopné dostatečně zásobovat tělo kyslíkem, což může vést k dušnosti i bez zvýšené fyzické námahy. V neposlední řadě existuje psychogenní dušnost, kdy i přes zdravé plíce a srdce trpí pacienti dýchacími potížemi způsobenými psychickými faktory, které jsou rovněž důležité řešit.
Zbytečné utrpení je možné předejít včasnou diagnózou a léčbou. Lidé, kteří patří do rizikové skupiny, by neměli ignorovat dýchací potíže. Správná diagnóza a včasná intervence mohou zabránit zbytečným komplikacím a v nejhorších případech i úmrtí způsobeným rakovinou plic.