Lymfedém není jen kosmetický problém. Toto onemocnění může výrazně ovlivnit kvalitu života a vést k vážným komplikacím.
„Lymfedém je onemocnění lymfatického systému, které, není-li léčeno, se stává chronickým a neustále se zhoršuje. Lymfatický systém odvádí z tkání přebytečné tekutiny (tkáňový mok). Je-li lymfatický systém poškozen, nemůže tekutinu odvádět a ta se pak hromadí v tkáních. To může vést k otokům – tzv. lymfedému – kdekoli v těle; nejčastěji se však tyto otoky vyskytují na pažích a na nohou,“ uvádí v úvodu k danému onemocnění Národní zdravotní informační portál (NZIP).
Tato porucha může vést k otokům, převážně na končetinách, ale může postihnout i jiné části těla. Lymfedém může mít významný dopad na kvalitu života, protože omezuje pohyblivost a může vést k psychickému distressu a sociální izolaci.
Co je to lymfedém?
Lymfedém se objevuje, když je narušen odtok lymfatické tekutiny, což vede k jejímu hromadění v tkáních. Může být primární, v důsledku genetických faktorů, nebo sekundární, vznikající jako důsledek jiného onemocnění nebo zákroku, jako je například operace nebo radioterapie u pacientů s rakovinou.
Diagram zobrazující lidský lyfatický systém. Zdroj: brgfx ze služby freepik
Diagnostika a příznaky
Lymfedém se diagnostikuje na základě klinického vyšetření a anamnézy pacienta. K potvrzení diagnózy může lékař použít imagingové metody jako lymfografii nebo MRI. Typickými příznaky jsou otoky postižené oblasti, pocity těžkosti, únavy a bolesti, omezení pohyblivosti a opakované infekce.
„Aby mohl lékař stanovit správnou diagnózu stanovit, musí nejdříve zhodnotit anamnézu pacienta a pak provést klinické vyšetření, jehož úkolem je prokázat přítomnost lymfedému a také vyloučit i další možné příčiny vzniku daného otoku (např. žilní nedostatečnost),“ vysvětluje medicínský portál symptomy.cz.
„Důležitou roli při diagnostice lymfatického edému hraje i tzv. Stemmerovo znamení, kdy pacient není schopen vytvořit kožní řasu na druhém prstu postižené končetiny. Toto znamení je přínosné zejména pro diagnostiku počátečních stadií primárního lymfedému, protože díky typu šíření edému je patrné již v počátku onemocnění. K upřesnění této diagnózy se provádí i lymfangioscintigrafie (LAS), která lékařům poskytuje informace k posouzení morfologie a transportní kapacity mízního řečiště. Mezi doplňující vyšetření patří například magnetická rezonance (MRI), sonografické vyšetření podkoží nebo CT (výpočetní tomografie),“ dodává portál symptomy.cz.
Příčiny a kdy navštívit lékaře
Příčiny lymfedému jsou různé, od genetických predispozic po získané stavy jako následek chirurgických zákroků nebo infekcí. Navštívit lékaře je důležité při prvních známkách otoku nebo jiných symptomů. Léčbou se obvykle zabývají specialisté na lymfologii nebo onkologové v případě souvislosti s rakovinou.
Stadia lymfedému
Národní zdravotní informační portál (NZIP) uvádí, že podle stupně závažnosti dělíme lymfedém do čtyř stadií:
- Stadium 0: porucha odvodu tekutin z tkání je bez viditelného nebo hmatatelného otoku. Ve funkční diagnostice je nicméně patologický nález již patrný. K vytvoření viditelného otoku pak stačí již jen málo – např. kousnutí hmyzem, pohmoždění nebo podvrtnutí kotníku. Otok nicméně při zvednutí postižené části snadno ustupuje.
- Stadium I: otok je měkké konzistence a ustupuje při odpočinku, resp. po ulehnutí. Často se objevuje ve večerních hodinách či po zátěži, přes noc však ustoupí. Bývá spojen i s pocitem tíhy v postižené končetině.
- Stadium II: konzistence edému je na omak tvrdá a edém již spontánně neustupuje.
- Stadium III – elefantiáza: otok vytváří v postižené části těla pocit napětí, které může být v závažných případech velmi bolestivé. Tkáň vlivem otoku tvrdne a zvyšuje se hmotnost jednotlivých postižených částí, dochází také k omezení hybnosti kloubů. To vše pacienta velmi omezuje v pohybu a každodenních činnostech jako čištění zubů, oblékání, chůze, nakupování nebo řízení automobilu.
Možná rizika a nebezpečí
Lymfedém může vést k vážným komplikacím, jako jsou infekce, bolesti a v některých případech i lymfangiosarkom, vzácný typ rakoviny. Omezená pohyblivost a sociální izolace jsou také významnými psychosociálními faktory, které negativně ovlivňují pacienty.
Léčba a management
Léčba lymfedému zahrnuje kombinaci fyzikální terapie, kompresních pomůcek, manuální lymfodrenáže a v některých případech chirurgické zákroky. Cílem je zlepšit odtok lymfy a snížit otoky. Léky mohou být předepsány k řešení specifických symptomů, jako jsou bolesti nebo infekce.
„Poněvadž lymfatický otok je pro pacienty celoživotním problémem a nedá se kauzálně vyléčit, pak musí být jeho terapie komplexní, dlouhodobá a hlavně důkladná. Proto je vyžadována aktivní spolupráce pacienta, praktického lékaře a lymfoterapeuta,“ uvádí portál symptomy.cz, jenž dodává, že doporučená fyzikální léčba se skládá ze dvou různých částí:
- Fáze redukce otoku– v této fázi, jenž trvá zhruba 4-6 týdnů, se provádí tzv. dekongestivní terapie zahrnující manuální lymfodrenáž, přístrojovou lymfodrenáž a bandážování. Důležitou součástí této léčby jsou i další léčebné metody, celková péče o kůži, farmakoterapie, speciální cvičení s kompresí a ochranný režim.
- Fáze udržovací – jak už samotný název napovídá, je tato fáze dlouhodobá. Zahrnuje speciální cvičení, nošení elastického návleku, důkladnou péči o pokožku a v případě potřeby i lymfodrenáž, kterou může pacient doma provádět sám, nebo pomocí přístroje.
Čeští lékaři a lymfedém
Čeští lékaři se na problematiku lymfedému dívají s rostoucím uznáním jeho významu a závažnosti. Zdůrazňují význam včasné diagnostiky a komplexního přístupu k léčbě. Informace a podpora pacientů jsou považovány za klíčové kroky k zlepšení kvality života postižených.
