Lumbální punkce, je zákrokem, kterým se získá vzorek mozkomíšního moku (cerebrospinálního moku) z lumbální oblasti páteře.
Jedná se o vyšetření prováděných nejčastěji na neurologických a infekčních odděleních.
Toto vyšetření hraje klíčovou roli v diagnostice mnoha neurologických a infekčních onemocnění. V tomto redakčním článku se podíváme na to, co lumbální punkce zahrnuje, proč je prováděna, a jaké jsou její potenciální kontraindikace.
Co je to Lumbální punkce?
Lumbální punkce, často nazývaná též spinalní punkce či liquorpunkce, je zákrokem, kterým se získá vzorek mozkomíšního moku (cerebrospinálního moku) z lumbální oblasti páteře. Jedná se o proceduru, která spočívá ve vytvoření malého otvoru v bederní oblasti páteře a odčerpání cerebrospinálního moku (CSM) za účelem diagnostiky a léčby různých onemocnění spojených s nervovým systémem. CSM je bezbarvá tekutina, která obklopuje mozek a míchu, a má klíčovou úlohu při ochraně a výživě těchto orgánů.
Jak se vyšetření provádí?
Podle webu Symptomy.cz je lumbální punkce prováděna následujícím způsobem:
- Příprava: pacient je umístěn na boku nebo ve tzv. vysedávací pozici s ohnutými nohama. Lékař zpravidla dezinfikuje místo vpichu a lokálně znecitliví kůži.
- Punkce: lékař vloží tenkou jehlu mezi dva obratle v bederní oblasti páteře. To umožňuje přístup k cerebrospinálnímu moku.
- Odčerpání vzorku: po zavedení jehly je cerebrospinální mok odebírán do speciálních lahviček. Tento vzorek je následně poslán na laboratorní vyšetření.
- Uzavření: po dokončení odběru je jehla odstraněna, a místo vpichu je obvykle zakryto sterilním obvazem.

Spinální jehly používané při lumbální punkci. Zdroj: User:Jojo / CC BY-SA 3.0
„Samotné vyšetření trvá zhruba 5 až 10 minut. Pacient při něm leží na boku s pokrčenýma nohama, které má přitažené k bradě (v tzv. „klubíčku“). Je možné provést lumbální punkci i v sedě. Lékař oblast punkce ošetří desinfekcí a následně provede lokální anestezii. Poté provede speciální dlouhou dutou injekční jehlou (spinální či punkční jehla) vpich mezi obratle do páteřního kanálu a z jehly vytáhne tenké kovové vlákno (mandrén), čímž může dojít k odkapání požadovaného množství mozkomíšního moku (punktátu) do připravené zkumavky. Jehlou je případně rovněž možné aplikovat léky. Po vytažení jehly se provede desinfekce místa vpichu a jeho následné zalepení. Při použití tzv. atraumatické namísto klasické jehly se uvádí výrazné snížení výskytu postpunkčního syndromu. Po zákroku by měl pacient zůstat v klidu vleže na břiše (přibližně 30 až 60 minut) a poté dalších několik hodin na lůžku (4–5 až 8 hodin). Po zákroku může dojít k tzv. postpunkčnímu syndromu, tj. zpravidla několik dní trvajícím komplikacím, zejména úporné bolesti hlavy,“ uvádí k tématu internetová encyklopedia Wikipedia.
Kdo provádí lumbální punkci a za jakých okolností?
Lumbální punkci provádí zpravidla lékař specializovaný na neurologii, anesteziologii nebo radiologii. Toto vyšetření se často provádí za následujících okolností:
- Diagnostika neurologických onemocnění: lumbální punkce se často používá k potvrzení diagnózy neurologických onemocnění, jako je například roztroušená skleróza.
- Stanovení infekčního onemocnění: lumbální punkce může pomoci při identifikaci infekcí, jako jsou bakteriální nebo virové meningitidy.
- Monitorování tlaku mozkomíšního moku: toto vyšetření – obecně může být použito ke sledování tlaku CSM u pacientů s hydrocefalem (nadbytek mozkomíšního moku).
Důvody pro provádění lumbální punkce a odhalená onemocnění
Lumbální punkce může odhalit několik různých stavů a onemocnění, včetně:
- Meningitida: tato infekční onemocnění způsobují zánět obalů mozku a míchy. Lumbální punkce umožňuje zjištění přítomnosti infekce a typu patogenu.
- Roztroušená skleróza (RS): lumbální punkce může odhalit zvýšenou hladinu bílkovin v CSM, což je charakteristický znak RS.
- Subarachnoidální krvácení: krvácení do prostoru mezi mozkem a lebkou lze detekovat tím, že se v cerebrospinálním moku objeví krev.
- Nádory mozku: lumbální punkce může poskytnout informace o přítomnosti nádorů nebo metastáz v centrálním nervovém systému.
Kontraindikace lumbální punkce
I když je lumbální punkce cenným nástrojem pro diagnostiku a léčbu, existují situace, kdy není vhodná. Kontraindikace zahrnují:
- Koagulační poruchy: pacienti s poruchami srážlivosti krve mohou být vystaveni zvýšenému riziku krvácení.
- Infekce v oblasti punkce: pokud je na místě punkce infekce, může dojít k rozšíření infekce do cerebrospinálního moku.
- Zvýšený intrakraniální tlak: u některých pacientů s výrazně zvýšeným tlakem v lebeční dutině může lumbální punkce způsobit komplikace.
Diagnostika a léčba abdominálního aortálního aneuryzmatu: co byste měli vědět
Lumbální punkce je tedy důležitý diagnostický nástroj, který může přinést cenné informace o zdraví mozku a míchy. I přes možné kontraindikace má velký potenciál v identifikaci a léčbě neurologických a infekčních onemocnění. Je však vždy prováděna s ohledem na individuální situaci pacienta a jeho zdravotní stav.