Defekt síňového septa, neznatelný nepřítel v srdci, může vést k vážným komplikacím. Jaké jsou jeho symptomy a léčba?
„Defekt síňového septa nebo také defekt septa (překážky) síní (ASD) je vrozená srdeční vada, u které není zcela vytvořená překážka, která od sebe odděluje levou a pravou srdeční síň, čímž umožňuje volný průtok krve mezi nimi,“ vysvětluje v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
„Defekt síňového septa je v podstatě otvor mezi levou a pravou srdeční síní. Krevní tlak v levé síni je větší než tlak krve v pravé síni, a to způsobuje proudění části krve z levé síně zpět do pravé, kde se mísí s neokysličenou krví a srdce tak musí pumpovat více krve, nežli je obvyklé,“ upřesňuje medicínský portál.
„Během prenatálního vývoje je takový otvor, tzv. foramen ovale, přítomen u všech lidí. Za normálních okolností se však uzavírá během prvních týdnů života. Přibližně u třetiny lidí se však neuzavírá zcela a zůstává po něm malý otvor, tzv. patentní foramen ovale. Vzhledem k tomu, že za normálních okolností je tlak v levém srdci vyšší než v pravém srdci, část krevního toku, který by za normálních okolností putoval do systémového oběhu, prochází otvorem do pravého srdce. Tato část krve pak znovu koluje skrze plicní oběh, a není tak k dispozici pro přenos kyslíku v organismu. Zpočátku děti obvykle nemají žádné příznaky, dlouhodobě však může docházet k přetížení plicního oběhu s plicní hypertenzí či k pravostrannému srdečnímu selhání,“ píše k tématu Národní zdravotnický informační portál (NZIP).
Tento stav umožňuje, aby se okysličená a neokysličená krev mísily, což vede k zatížení srdce a plic. Bez správné léčby může tento stav vést k významným a život ohrožujícím komplikacím.
Diagnostika a příznaky
Diagnóza ASD se často stanovuje na základě kombinace fyzikálního vyšetření, poslechu srdce pomocí stetoskopu, kde lékař může detekovat charakteristické srdcové šelesty, a potvrzení pomocí echokardiografie. Echokardiografie umožňuje lékařům vidět strukturu srdce a hodnotit funkci srdce v reálném čase. Příznaky mohou zahrnovat únavu, dušnost, časté respirační infekce a v některých případech otoky nohou nebo břicha. U malých dětí se může objevit zpomalený růst.
Popis srdce člověka. Zdroj/grafika: brgfx ze služby freepik
Podle medicínského portálu symptomy.cz v některých případech je možné zjistit tuto vadu již v těhotenství. Po porodu je slyšet šelest na srdci, který způsobuje volné přetékání krve z levé síně do pravé.
Při podezření na srdeční vadu se provádí níže uvedená vyšetření:
- měření pulsu, krevního tlaku, počtu dechů za minutu a teploty,
- rentgen srdce a hrudníku, který zobrazuje tvar a velikost srdečního stínu a stav plic
- měření pomocí saturace, což je nasycení krve kyslíkem udané v procentech
- ECHO (echokardiografické vyšetření). Tento způsob vyšetření spočívá v ultrazvukovém zobrazení srdce, jeho stavby a funkce. Je to nebolestivé vyšetření a jeho vysoká kvalita je zcela zásadní pro rozhodování o dalším postupu léčby. Proto je u neklidných dětí nutno před vyšetřením podat uklidňující léky.
- EKG (elektrokardiogram). Jedná se o metodu „Metoda,“ s jejíž pomocí je snímána elektrická aktivita srdečního svalu. Klapky a balónky, které se umisťují na končetiny a hrudník, jsou nebolestivé a zcela neškodné. Záznam trvá přibližně 5 minut a z jeho výsledku se zjišťují podrobnosti o srdečním rytmu nebo stupni zatížení srdce.
Příčiny a rizika
Zatímco přesné příčiny ASD nejsou plně známy, výzkum naznačuje kombinaci genetických predispozic a environmentálních faktorů. Riziko komplikací zahrnuje arytmie, mrtvice, srdeční selhání a pulmonální hypertenzi, stav, při kterém je tlak v plicních arteriích nebezpečně vysoký.
Kdy navštívit lékaře a léčba
Navštívit lékaře je doporučeno při zaznamenání příznaků, jako jsou dušnost, opakované respirační infekce nebo nevysvětlitelná únava. Léčba ASD se liší podle velikosti a polohy defektu a přítomnosti příznaků. Malé defekty mohou nevyžadovat okamžitou léčbu a mohou se uzavřít samy, zatímco větší defekty obvykle vyžadují intervenci, jako je katetrizační procedura nebo operace k uzavření otvoru.
„V některých případech se defekt zacelí sám a žádná další léčba není vyžadována. V tomto případě lékaři dítě pouze sledují, jestli se otvor mezi síněmi zmenšuje a neovlivňuje zdravotní stav dítěte (poškození plicního cévního řečiště),“ píše k tématu web srdickari.cz, jenž k léčbě dodává, že pokud je nutná léčba, jsou možné dva způsoby:
- chirurgicky– operace se provádí v mimotělním oběhu – na otevřeném srdci. Tyto dva termíny, které mají stejný význam, označují typ operace srdce, při které je činnost srdeční zcela zastavena a funkci srdeční pumpy přejímá přístroj, který nejen dodává krev do těla všem orgánům, ale zároveň zajišťuje i její okysličování. Současně je snižována teplota dodávané krve a tím je celý organismus ochlazován. Snižují se tak potřeby živin u všech tkání. Takto zabezpečená dodávka krve chrání v nejvyšší možné míře orgány během operace a současně umožňuje chirurgům pracovat na rekonstrukci srdeční vady. Po operaci je celý organismus postupně ohříván, v srdci se obnovuje jeho vlastní rytmus, nebo je srdeční sval elektricky vybuzen (stimulován) a postupně přebírá svojí funkci, zatímco podíl umělé pumpy – mimotělního oběhu klesá až do úplného odpojení. K srdci proniká chirurg obvykle středem hrudníku proříznutím hrudní kosti. Operace v mimotělním oběhu trvá většinou 4-8 hodin v závislosti na obtížnosti výkonu. Při léčbě většiny vrozených srdečních vad se používá tento typ operace.
Cílem této operace je zajistit správný průtok krve ze srdce do plic. Otvor v přepážce se překryje záplatou z vlastní tkáně nebo se okraje defektu sešijí k sobě.
Pro většinu dětí tato operace přináší nízké riziko, nicméně záleží na stavu dítěte, v kterém zákrok podstupuje. Váš kardiolog by s Vámi měl probrat všechna rizika před podepsáním souhlasu k výkonu.
Doba hospitalizace se pohybuje okolo 7 dní. Záleží, jak dlouho bude dítě ležet na pooperačním JIP a na JIP, a také v jakém zdravotním stavu se dítě bude nacházet.
- Katetrizační uzávěr– moderní metoda, která se vždy zvažuje jako první. Jedná se o výkon, při kterém je přes tepnu v třísle zaveden do srdce katétr, na jehož konci je umístěn speciální „deštníček“ (Amplatzův okluder). Ten se rozevře v místě defektu a tím ucpe otvor v srdeční přepážce.
Po tomto výkonu je dítě hospitalizováno 48 hodin.
Historie a vývoj léčby Defektu síňového septa (ASD)
Historie poznání a léčby defektu síňového septa (ASD) je fascinující cestou, která odhaluje, jak se medicína vyvíjela společně s pokrokem v technologii a vědeckém poznání.
Historie diagnostiky a léčby ASD sahá do 19. století, ale teprve v posledních desetiletích, díky pokrokům v medicínské technologii a lékařském výzkumu, se podařilo dosáhnout přesnějších diagnostických metod a efektivnějších léčebných postupů. První úspěšná operace uzavření ASD byla provedena v 50. letech 20. století, což byl významný milník v kardiologii a chirurgii.
Rozvoj diagnostických metod
Ve 20. století se začaly objevovat první diagnostické techniky, které umožnily lékařům lépe identifikovat ASD u pacientů za živa. Echokardiografie, zavedená v 50. letech, byla klíčová pro vizualizaci struktury srdce a pro pochopení, jak ASD ovlivňuje srdeční funkci. Tento pokrok dramaticky zlepšil schopnost diagnostikovat ASD a mnoho dalších srdečních vad s větší přesností a méně invazivně.
Průkopníci chirurgické léčby
Chirurgická léčba ASD začala nabývat na významu v polovině 20. století. V roce 1952 provedli C. Walton Lillehei a F. John Lewis na Minnesotské univerzitě první úspěšnou operaci uzavření ASD pomocí přímé vizualizace v otevřeném srdci, což bylo možné díky použití hypotermie (ochlazení těla) k dočasnému zastavení srdeční činnosti. Tento zákrok byl revolučním krokem vpřed, ale stále představoval významné riziko pro pacienty.
Inovace v neinvazivní léčbě
S rozvojem technologií v posledních desetiletích 20. století a na počátku 21. století se objevily méně invazivní metody léčby ASD. Katetrizační techniky, při kterých se speciální zařízení (okludér) zavádí do srdce prostřednictvím cév v noze, umožnily uzavření ASD bez nutnosti otevřené operace. Tato metoda znamenala obrovský pokrok v bezpečnosti a komfortu pacientů, umožňující rychlejší zotavení a menší počet komplikací.
Soudobý výzkum a vývoj
V současnosti vědci a lékaři pokračují ve vývoji nových léčebných metod a technologií pro léčbu ASD. Genetický výzkum nabízí naději pro lepší pochopení příčin ASD a potenciálně pro vývoj cílených léčebných strategií. Vývoj nových materiálů a zařízení pokračuje ve zlepšování bezpečnosti a efektivity katetrizačních a chirurgických zákroků.
Léčba ASD je příkladem, jak pokrok v medicíně a technologii může transformovat životy pacientů. Od prvních patologických popisů až po současné sofistikované chirurgické a nechirurgické techniky, historie ASD odráží neustálé hledání lepších, bezpečnějších a efektivnějších způsobů léčby srdcových vad.
Závěrem by bylo dobré zmínit, že zmiňované srdeční onemocnění Defekt síňového septa je vážným, ale léčitelným onemocněním. Díky moderní diagnostice a léčebným metodám mohou pacienti s ASD žít dlouhý a zdravý život. Včasná diagnóza a správná léčba jsou klíčové pro minimalizaci rizik a zajištění nejlepšího možného výsledku.
