Obezita u dětí je vážný zdravotní problém, který může mít dlouhodobé následky. Víme, jak ji rozpoznat a čelit?
„Dětská obezita tvoří v naší populaci stále narůstající problém. Dle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2016 má 27,5 % dětí v České republice nadváhu a 9,7 % dětí je obézních. Zatímco v roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích 3,7 % obézních dětí, v roce 2000 bylo s nadměrnou hmotností evidováno již 13 % dětí. Každé sedmé dítě v České republice je obézní a 4 % z nich dokonce trpí monstrózní obezitou. Dle údajů předního dětského obezitologa MUDr. Zlatko Marinova vychází ze základní školy s nadváhou aktuálně 25 % dětí a s obezitou 14 % dětí,“ uvedl k tématu v tiskové zprávě Pavel Žára, tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Brno.
Obezita u dětí je definována jako nadměrné nahromadění tělesného tuku, které může negativně ovlivnit zdraví dítěte. Toto onemocnění představuje rostoucí problém veřejného zdraví po celém světě, včetně České republiky, a jeho výskyt mezi dětmi alarmující rychlostí stoupá.
„Terapie obezity u dětí se neobejde bez spolupráce rodičů. Největším kamenem úrazu je to, že rodiče dětí s obezitou jsou většinou také ‚nadměrní‘, takže to nevidí jako problém. Rodič je pro potomka vzorem, a když nedělá nic sám se sebou, tak to nedělá ani dítě. Proto je vždy potřeba pracovat i s rodiči a příbuznými, kteří s dětmi žijí,“ říká PhDr. Iva Málková, psycholožka a zakladatelka organizace STOB, jejímiž kurzy zdravého hubnutí prošly za více než 30 let existence desítky tisíc lidí.
Děti s obezitou jsou přitom podle dostupných dat hůře přijímány v kolektivech a stávají se také častěji obětmi šikany.
„Často se setkáváme s tím, že rodiče sice ví, co je správné – tedy ve zkratce lépe jíst a více se hýbat – ale bojují s převedením těchto pravidel do praxe. Snažíme se jim pomoci s přenastavením fungování jejich domácnosti do zdravější podoby,“ vysvětluje PhDr. Málková. Hlavní příčinou nárůstu obezity u dětí je podle ní zejména výrazně snížená celková pohybová aktivita a také široká dostupnost potravin a nápojů s vysokým obsahem kalorií. Pomoc s přebytečnými kily svých děti mohou rodiče najít ve specializovaných kurzech. Ty dětem i rodičům poslouží jako začátek cesty ke zdravějšímu životnímu stylu. „Dětem se věnujeme po stránce výživy, pohybu a psychiky. Učíme je například, jak si nastavit správný jídelní a pohybový režim, které potraviny jsou vhodné a které je potřeba omezit, přičemž žádné potraviny nezakazujeme. Také je motivujeme k pohybu a společně k němu hledáme cestu. V oblasti psychiky se například snažíme rozluštit podněty, které vedou děti k přejídání či k nadměrné konzumaci sladkostí, a učíme je, jak jim nepodlehnout,“ popisuje Mgr. Lenka Štěchová, pedagožka a lektorka společnosti STOB. Jak dále uvádí, řada dětí podléhá svým zažitým zlozvykům – děti například jedí nepravidelně a na jídlo se nesoustředí. Sledují u něj televizi nebo mobil. Případně „zajídají nudu“ jídlem, které je v domácnosti neustále dostupné a na očích.
Kurzy však podle Štěchové mají na hubnutí dětí menší efekt, pokud se do změny životosprávy nezapojí aktivně i rodiče. „V rámci kurzu je tedy část lekce věnována rodičům, aby dostali stejné informace jako jejich děti, pomohli jim poznatky uvádět do praxe a ideálně se podle nich začali řídit také,“ říká Lenka Štěchová.
Dětí s nadváhou nebo obezitou v Česku podle odborníků přibývá raketovým tempem. Podle posledních dat z roku 2021 ze studie praktických lékařů pro děti a dorost žije v Česku přes 16 % dětí s obezitou, nadváhou pak trpí bezmála 10 % dětí. V roce 2016 se přitom obezita týkala 10 % dětí. „Přestože nemáme aktuálnější data, nemyslím si, že by nárůst obezity u dětí v posledních dvou letech zpomalil, spíše naopak. To je velký problém, protože neplatí, že by děti v pubertě z tloušťky ‚vyrostly‘. Kdo je obézní v dětství, většinou zůstává i v dospělosti,“ říká MUDr. Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP. Obezita již v útlém věku s sebou nese i řadu zdravotních rizik do budoucna. „S obezitou u dětí se bohužel setkáváme již v batolecím věku. Pacientům se tak již od dětství zvyšuje riziko vzniku nemocí, jako je diabetes 2. typu, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění nebo nemoci pohybového aparátu. Obezita může přivodit také hormonálni poruchy nebo psychické potíže,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.
Diagnostika a symptomy
Diagnostika obezity u dětí se opírá o měření indexu tělesné hmotnosti (BMI) ve vztahu k věkovým a pohlavním normám. Příznaky mohou zahrnovat nápadně vysokou tělesnou hmotnost ve vztahu k výšce, viditelné nahromadění tuku v určitých oblastech těla, jako jsou břicho a boky, a sníženou fyzickou kondici.
Pro posouzení dětské obezity používají lékaři u dětí do 5 let zařazení dítěte do percentilového pásma grafu hmotnosti k tělesné výšce, pro děti starší 5 let do pásma grafu BMI [Body Mass Index = hmotnost v kg / (tělesná výška v m)2]. Kritériem dětské obezity v České republice je 97. percentil BMI, nadváha u dětí má hranici 90. percentilu. Hranice 85. percentilu by měla alarmovat k případnému zahájení prevence a včasné intervence (SZÚ, 2016).
„Obezitu dělíme na běžnou, mezi rizikové faktory patří genetická predispozice a zevní prostředí, dále obezitu způsobenou z jiných příčin, které mohou být např. endokrinní poruchy, genetické syndromy, monogenní formy obezity při mutaci určitých genů, podávání léků ovlivňujících energetickou regulaci (psychofarmaka, antiepileptika, tyreostatika), hormonální antikoncepce, nedostatek spánku, rovněž se spekuluje i o některých adenovirových infekcích (humánní adenovirus). Spíše než na dědičnou tloušťku dnes obézní děti doplácejí na špatné stravovací návyky svých rodičů a zejména na nedostatek přirozeného pohybu. V neposlední řadě mají na děti velký vliv média a reklamy zaměřené na konzumaci nezdravých potravin, sladkostí, sladkých nápojů nebo jídel z tzv. fastfoodů,“ vysvětluje MUDr. Jana Šťastná, Ph.D. z Dětské obezitologické ambulance.
„Základní princip vzniku obezity je ale stále stejný. Energetický příjem převyšuje energetický výdej. Jednoduše řečeno, tělo dítěte nezvládne spálit vše, co snědlo a vypilo. Zásadní roli v rozvoji obezity sehrávají špatné stravovací návyky a nedostatek pohybové aktivity dítěte. Strava obézních dětí je velmi nevyvážená a neplnohodnotná s nízkým zastoupením vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Typickým negativním prvkem ve stravování dětí je nepravidelnost v jídle. Děti vynechávají snídaně, svačiny, nebo více jídel během dne. V jídelníčku převažují ve velkém množství potraviny s vyšším zastoupením jednoduchých cukrů, jako jsou sladkosti, sladké sycené nápoje, sladké pečivo a jiné sladké pochutiny. Jak to napravit? K zajištění všech potřebných živin pro dítě je vhodné vybírat z různých druhů potravin a navzájem je vhodně kombinovat. Je potřeba dbát na pestrou a vyváženou stravu s dostatečným zastoupením obilovin, masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny. Ve stravě dětí by neměly chybět také luštěniny, ořechy a olejnatá semena. Je vhodné se vyhýbat sladkostem, cukrovinkám, slazeným nápojům, smaženým, tučným jídlům a pochutinám. Dítě by mělo vypít 1 až 2 l neslazených tekutin. Základem je pravidelná strava, rozdělená do 5 denních dávek, 3 hlavní jídla – snídaně, oběd, večeře a 2 vedlejší jídla – dopolední a odpolední svačina. Porce by měla být adekvátní dle věku, nenakládat zbytečně velké porce a nepřejídat se. Jíst by se mělo v klidu, bez stresu a s uvědoměním si toho, co jíme. Mimo vyvážené stravy je důležitým léčebným doplňkem pohybová aktivita dětí. Ta je ponejvíce ovlivňována pohybovou aktivitou rodičů a jejich kladným přístupem k pohybu,“ doporučuje Mgr. Kateřina Ondrušová, vedoucí terapeut Nutriční poradny FN Brno. Oddělení léčebné výživy FN Brno. Všechny potřebné informace jsou sumarizovány v edukačním materiálu Základní doporučení pro rodiče a děti pro léčbu dětské obezity, který je rodičům dětí v Nutriční poradně k dispozici.
Příčiny
Obezita u dětí má mnoho příčin, včetně genetických faktorů, nezdravého stravování, nedostatku fyzické aktivity, a také vlivu rodinného a sociálního prostředí. Rostoucí popularita rychlého občerstvení, sladkých nápojů a sedavého způsobu života přispívá k jejímu šíření.
„Dítě má nadváhu, je-li podle grafů hmotnosti k tělesné výšce nebo BMI zařazeno do pásma mezi 90. a 97. percentilem, za obézní je považováno dítě zařazené do pásma nad 97. percentilem. Hodnoty pod 10. percentilem znamenají nízkou hmotnost, hodnoty pod 3. percentilem jsou rozhodně alarmující a je nutné zjistit jejich příčinu. Zařazení dítěte mladšího 5 let do percentilového pásma podle grafu hmotnosti k tělesné výšce a zároveň do grafu BMI nemusí být vždy totožné. Pro konečné určení výživového stavu dítěte jsou potom rozhodující následná vyšetření. Při hodnocení BMI je nutné přihlížet k rozvoji svalové hmoty, zejména u dospívajících chlapců,“ vysvětluje k tématu Státní zdravotní ústav (szu.cz).
Grafy související s hmotností (hmotnost k tělesné výšce, hmotnost k věku, BMI k věku) jsou konstruovány na základě 5. CAV 1991. Aktualizace těchto grafů podle CAV 2001 by znamenala nežádoucí posun kritických hodnot pro určení nadváhy a obezity k vyšším hodnotám. Důvodem je narůstající výskyt nadváhy v dětské a dospívající populaci.
„Česká republika patří k zemím se vzrůstajícím podílem dětí s nadváhou a obezitou. Podle výsledků 6. celostátního antropologického výzkumu 2001 se např. u dětí ve věku 6-11 let zvýšil podíl chlapců s nadváhou na 8,9%, u dívek na 8,5% (při porovnání s českými referenčními údaji BMI z roku 1991, které předpokládají 7% dětí s nadváhou a 3% obézních dětí). Proti roku 1991 došlo tedy ke zvýšení výskytu nadváhy u chlapců o 1,9% a u dívek o 1,5%. Podíl obézních činil v roce 2001 6,6% chlapců a 5,6% dívek. Proti roku 1991 došlo tedy ke zvýšení podílů obézních chlapců o 3,6% a 2,6% obézních dívek. 6.CAV_3_Zmeny_telesnych_proporc.pdf . Novější ucelená epidemiologická data nejsou k dispozici,“ doplňuje dále szu.cz.
Kdy navštívit lékaře a jaký lékař se onemocněním věnuje
Pokud máte obavy o tělesnou hmotnost vašeho dítěte a jeho vliv na zdraví, měli byste navštívit pediatra. Pro hlubší analýzu a léčebný plán může být dítě odkázáno na specialistu, jako je dětský endokrinolog nebo dietolog.
Možná rizika a nebezpečí
Obezita u dětí může vést k řadě zdravotních komplikací, včetně diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku, problémů s kostmi a klouby, a psychických problémů, jako jsou deprese a nízké sebevědomí. Tyto problémy mohou mít dlouhodobý dopad na kvalitu života dítěte a jeho zdraví v dospělosti.
Plánujete založit rodinu? Obezita komplikuje početí i léčbu neplodnosti
„Obezita u dětí není jen estetická vada. S obezitou se pojí riziko vzniku přidružených nemocí, jako je vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu, výskyt cukrovky. Kardiovaskulární onemocnění, poškození pohybového aparátu, skolióza nebo vadné držení těla pak zvyšují riziko rychlejšího vzniku těchto onemocnění v dospělosti. Velmi často jsou obézní děti šikanovány a vyčleňovány z kolektivu, a to nejen spolužáky. Vše má vliv na jejich psychiku a podporuje to pocity méněcennosti, úzkosti a stranění se ostatním. Nebo naopak ze své „výjimečnosti“ chtějí těžit, a tak jim vlastně jejich tělesný stav zdánlivě vyhovuje. Narušená psychika vyžaduje pomoc odborníků,“ dodává Pavel Žára z Fakultní nemocnice Brno.
Názory českých lékařů a dietologů
Čeští lékaři a dietologové zdůrazňují význam prevence a včasné intervence. Doporučují vyváženou stravu bohatou na ovoce a zeleninu, pravidelnou fyzickou aktivitu a omezení času stráveného před obrazovkami. Rodiče by měli sloužit jako vzory a podporovat zdravé stravovací návyky a aktivní životní styl u svých dětí.
