Krevních nádorů v Česku neustále přibývá. Každou 1,5 hodinu řeší lékaři nový případ pacienta s tímto typem rakoviny.
Díky moderním lékům a novým metodám přežívá čím dál více nemocných. Chybí ale zdravotní sestry a další odborníci, kteří se o hematologické pacienty starají. Stejně tak přestává stačit kapacita lůžkových zařízení. S tímto problémem se lékaři nepotýkají jen v tuzemsku, ale v celé Evropě. Jaké výzvy před českou a evropskou hematologií stojí, řešilo téměř 600 odborníků – lékařů, vědců, ošetřovatelů, pracovníků laboratoří na své lednové akci – Hematologie 2024 v Praze. Magazín ZdravíŽivot.cz o tom dnes informovala Ing. Barbora Mertová z MaVe PR.
„Každoročně diagnostikujeme více než 5 000 různých druhů leukemie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 % za rok. Přičítáme to stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku. A také častějším poruchám imunity,“ říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze. Zatímco rakovina krve se vyskytuje čím dál častěji, úmrtnost na hematoonkologická onemocnění v posledních desetiletích stagnuje (za 30 let vzrostla o 1,1 %), u některých diagnóz dokonce klesá. To znamená, že v Česku přibývá lidí, kteří se s nemocí léčí – v posledních 30 letech téměř čtyřikrát. „Nejvíce to pozorujeme například u chronické myeloidní leukemie, u níž vzrostla šance na 5leté přežití téměř o 40 %, nebo u non-Hodgkinových lymfomů – o 20 %. U tohoto typu lymfomu dnes umíme vyléčit více než 80 % pacientů, díky obrovským pokrokům v terapii, kterou máme k dispozici,“ vysvětluje prof. Trněný.
Stejným tempem však nerostou počty zdravotníků, kteří se o pacienty starají, ani kapacity zařízení, kde nemocné léčí.
„Máme velmi dobře fungující, ale často přetížená centra specializované hematologické péče (HOC). Situaci by pomohlo, kdyby se o stabilizované pacienty mohla starat tzv. pracoviště rozšířené hematologické péče, kterých je nyní v Česku celkem 10. Do budoucna bude snaha ukotvit centra rozšířené hematologické péče ve Věstníku MZ ČR. Tento věstník definuje pouze centra HOC a pak hematologické ambulance, nic mezitím. Pokud by se podařilo pracoviště rozšířené hematologické péče jasněji legislativně zařadit, odlehčilo by to systému a pomohlo pacientům, aby měli lépe dostupnou péči,“ říká prof. MUDr. Žák Pavel, Ph.D., předseda České hematologické společnosti ČLS JEP. Příkladem je podle něj Karlovarský kraj, který nemá centrum rozšířené hematologické péče a pacienti tak musí dojíždět do HOC v Praze nebo Plzni. „Typickým příkladem nemoci, kterou by centra rozšířené hematologické péče mohla převzít, je chronická myeloidní leukemie, jež se dnes léčí tabletami. Pacienti se obvykle dostanou během jednoho až dvou let od diagnózy do stabilizovaného stavu, a mohou tak být nadále sledováni jinde. Dalším příkladem může být i chronická lymfatická leukemie,“ dodává prof. Žák.
V ČR v současnosti funguje osm HOC pro dospělé a dvě pro děti a v nich se nyní soustředí nejkomplikovanější a nejnákladnější péče.
„S nedostatkem kapacit bojuje dle mých informací většina hematoonkologických center v Praze. Jen u nás bychom potřebovali zvýšit kapacitu o 15–20 %. Snažíme se tento stav postupně narovnat,“ popisuje prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze. Minimálně o 30 % méně zdravotních sester, než by bylo třeba, je podle profesora Trněného na hematologické klinice ve VFN. „Péče o pacienty s hematoonkologickým onemocněním je velmi náročná a specializovaná. Při současném stavu jedné zdravotní sestry na osm lůžek je to dlouhodobě neudržitelné,“ doplňuje prof. Trněný.
Čeští hematologové nejsou v této situaci sami, stejné problémy řeší jejich kolegové po celé Evropě. Podle prezidenta Evropské hematologické asociace, prof. Antónia Mediny de Almeidy roste počet pacientů s rakovinou krve i kvůli tomu, že léčbu solidních nádorů přežívá čím dál více lidí. „Kromě věku jsou rizikovými faktory pro vznik krevních chorob předchozí chemoterapie a radioterapie,“ uvádí prof. Almeida. „Poskytování zdravotní péče v Evropě je třeba řešit průřezově. Nejenže dochází k přílivu pacientů z mimoevropských zemí, ale také k nárůstu incidence v důsledku stárnutí. Proto je nutné přizpůsobit naše zdravotnické služby tak, aby se s touto zvýšenou zátěží vypořádaly. Nejenže je třeba vyčlenit více zdrojů a pracovních sil, ale také výrazně vzdělávat o nemocech, které se v zemích, kam se migranti stěhují, běžně nevyskytují.“
Na nemoci krve v Česku ročně zemře asi 2 000 lidí.
„Vycvičené“ buňky pomáhají s léčbou krevních nádorů
„Převratné změny v léčbě krevních nádorů přináší pacientům novou naději na přežití. Odborníci se shodují, že se v posledních 10 letech v oblasti léčby rakoviny krve odehrávají doslova převratné změny. Zejména díky nástupu imunoterapie, která využívá vlastní imunitu pacienta k boji proti nádorovým buňkám. I díky moderním lékům tak přežívá stále více pacientů, úmrtnost na nádory krve stagnuje a u některých diagnóz dokonce klesá,“ sdělila redakci Ing. Barbora Mertová z MaVe PR.
Zatímco u dospělých pacientů se v určitých případech již ustupuje od dosud dominantní chemoterapie, u dětí tato metoda stále zůstává přední volbou. I kvůli tomu, že nejčastějším nádorovým onemocněním krve u malých pacientů je akutní leukemie, kde chemoterapie ve většině případů funguje spolehlivě.
Častěji v případě dospělých nemocných je tak dle českých expertů „hitem“ posledních let léčba pomocí tzv. CAR-T lymfocytů. Je to typ imunoterapie, u které lékaři „vycvičí“ vlastní buňky pacienta tak, aby uměly zaútočit na buňky nádoru. „CAR-T lymfocyty jsou buňky imunitního systému, které nejprve odebereme z těla pacienta a následně se geneticky upraví tak, aby se uměly navázat na nádorové buňky, aktivovat se a nádor zničit. Tato terapie dosahuje opravdu pozoruhodných výsledků například v léčbě nehodgkinských lymfomů, nebo akutní lymfoblastické leukemie. Je opravdu fascinující, jaké pokroky ve výzkumu se vědcům v tomto ohledu daří podnikat,“ popisuje prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze. Právě CAR-T lymfocyty byly jedním z hlavních témat konference Americké hematologické společnosti (ASH), která se konala loni v prosinci.
Nové formy terapie lékařům umožňují hematologické nádory přesněji zacílit a ochránit pacienty před nežádoucími účinky. Čím dál častěji používaným lékem jsou například monoklonální protilátky. „Tyto léky označí imunitnímu systému pacienta místo, kam má zaútočit. Označí nádorovou buňku a imunitní systém ji následně sám zabije. Léky se také mohou navázat na jiné látky, například cytostatika, které nádorové buňky zabíjí. Výhodou léčby je tak vyšší účinnost a zároveň nízká toxicita,“ popisuje dále prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze. Monoklonální protilátky se staly nepostradatelnými například při léčbě lymfomů nebo u chronické lymfatické leukemie. Krevní nádory byly také první, u nichž lékaři monoklonální protilátky k léčbě použili – dnes se již běžně využívají i mimo onkologii.
I přes nesporné úspěchy výzkumu zůstává podle expertů nepostradatelnou formou léčby nádorů krve chemoterapie, a to i v případech mladých pacientů. „Například u dětské akutní lymfoblastické leukemie, nejčastějšího nádoru krve u dětí, je chemoterapie stále hlavním způsobem léčby, díky kterému vyléčíme 85 % pacientů. Moderní léky pak používáme tam, kde chemoterapie selhává nebo dojde k návratu onemocnění. Případně moderní léky kombinujeme s chemoterapií tak, aby se zvýšil účinek léčby, ale zároveň klesla její toxicita a zmírnily se nežádoucí účinky,“ vysvětluje doc. MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D., přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Pokrok v možnostech léčby tak má za výsledek výrazně vyšší naději na přežití pro pacienty.
Odborníci se shodují, že čeští pacienti mají přístup k nejnovějším lékům srovnatelný s ostatními rozvinutými zeměmi. Desítky pacientů s nádory krve jsou nyní v Česku léčeny v rámci studií na experimentální léky.
„Česko je rovnocenným partnerem hlavně evropských zemí, jako jsou Německo, Rakousko, Itálie nebo Švýcarsko, ale i USA či Japonsko, a to zejména v oblasti dětské hematologie. Tam už v podstatě dvě desítky let hrajeme důležitou roli v různých významných pracovních skupinách a podílíme se na zavádění nových diagnostických a léčebných postupů. Díky tomu jsou u nás nejmodernější léky dostupné a čeští pacienti je mají k dispozici,“ říká prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D., vedoucí Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Upozorňuje však, že moderní léky stále zůstávají velmi nákladné. Například léčba jednoho dětského pacienta pomocí CAR-T lymfocytů vyjde přibližně na 8 milionů korun.
Použité zdroje:
prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze.
prof. MUDr. Žák Pavel, Ph.D., předseda České hematologické společnosti ČLS JEP.
prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze.
doc. MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D., přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol.
prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D., vedoucí Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol.
Text: Ing. Barbora Mertová z MaVe PR, & N. Macáková – redakce*
