Neúmyslné požití dezinfekčního prostředku může mít skutečně vážné zdravotní důsledky. Jak reagovat a co očekávat?
Požití dezinfekčních prostředků může vést k vážným zdravotním problémům, zejména pokud obsahují silné chemikálie. „Případy náhodného požití dezinfekčních prostředků nejsou zdaleka neobvyklé, zejména u dětí, které si mohou splést láhev s nápojem, nebo u starších lidí s kognitivními problémy. Dezinfekční prostředky obsahují různé chemické látky, které mohou způsobit závažné podráždění nebo poškození trávicího traktu, včetně úst, jícnu, žaludku a střev. Mezi nejčastější příznaky patří bolest v ústech a krku, pálení, slinění, nevolnost, zvracení a bolest břicha. V těžkých případech může dojít k perforaci orgánů nebo vzniku toxických reakcí,“ uvádí k danému tématu web Zdraví.euro.cz.
Při požití dezinfekčního prostředku je nutné okamžitě jednat a vyhledat lékařskou pomoc. Prvním krokem je, pokud je postižený při vědomí, vypláchnutí úst vodou. Vyvolávání zvracení se nedoporučuje, protože by mohlo způsobit další poškození tkání. „Pokud je postižený při vědomí a není ve vážném stavu, může pít malé množství vody nebo mléka, aby se snížila koncentrace chemikálie v žaludku. Nicméně, hlavním krokem je rychle vyhledat lékařskou pomoc. Lékařské ošetření může zahrnovat podání neutralizačních látek, endoskopické vyšetření k posouzení poškození trávicího traktu a symptomatickou léčbu,“ uvádí magazín Uzdravim.cz.
Závažnost následků závisí na typu a množství požitých chemikálií. Některé dezinfekční prostředky mohou obsahovat silné kyseliny nebo zásady, které mohou způsobit vážné popáleniny a erozi tkání. Jiné mohou obsahovat toxické látky, které mohou být absorbovány do krevního oběhu a způsobit systémovou toxicitu.
„Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících závažnost následků je koncentrace a typ chemické látky v dezinfekčním prostředku. Silné kyseliny, jako je kyselina sírová, nebo silné zásady, jako je hydroxid sodný, mohou způsobit těžké chemické popáleniny. Menší množství méně koncentrovaných látek může způsobit podráždění a zánět, ale není tak pravděpodobné, že by vedlo k vážnému poškození. Je také důležité vzít v úvahu, zda byly požití jiné látky, jako jsou alkohol nebo jiné chemikálie, které mohou zvýšit toxicitu,“ píše web Zdraví.euro.cz.
Následující kazuistika ukazuje na konkrétní případ neúmyslného požití dezinfekčního prostředku:
„Muže, M. P. (*1979), jsme přijali na naše oddělení po náhodném požití neznámé tekutiny, která byla v láhvi od vína. Policie následně zjistila, že se jedná o Merax AC, což je čisticí a dezinfekční prostředek (pH 12). Pacient je 6 let závislý na pervitinu (nyní aplikace spíše jen o víkendech). Při příjmu jsme zavedli NGS, provedli výplach žaludku, ve výplachu se objevuje krev a části žaludeční sliznice, zajistili jsme i. v. vstup a močový katétr. Pacient byl při vědomí, dávil se až dusil, vykašlával a zvracel napěněnou tekutinu.
- den: Zavedli jsme centrální žilní katétr, NGS na spád, odsávali z horních cest dýchacích, podávali O2 nosními brýlemi 7 l/min, pro neklid až agresivitu byla nutná sedace. Lékaři preventivně nasadili ATB. Rtg srdce a plic (S+P) bylo bez patologie, rtg břicha bez nálezu náhlé příhody břišní. Oběhově byl pacient stabilní, sinusová tachykardie (110), TK v normě, afebrilní, saturace uspokojivá, centrální žilní tlak (CŽT) při zavedení +2, začali jsme pacienta hydratovat a zapisovali bilanci tekutin (BT) za 24 hodin – 1750/1600.
Laboratoř: alkohol – 0; toxikologie – pozitivní benzodiazepiny, amfetamin; ABR – respirační acidóza; biochemie – vyšší CRP, mírně zvýšený bilirubin; KO – leukocytóza; koagulace – uspokojivá. 2. den: NGS na spád (odpad 50 ml/hod.), ráno jsme provedli kontrolní EKG, rtg S+P a pokračovali v oxygenoterapii brýlemi, pacient však začal desaturovat. Pro neschopnost aktivního odkašlávání a nemožnost důkladné toalety dýchacích cest jsme pacienta opakovaně odsávali pomocí laryngoskopu.
Anesteziologické konzilium doporučilo intubaci, kterou po sedaci (Sufentanil, Midazolam) lékař provedl orotracheálně kanylou č. 8. Pacient spontánně ventiloval, proto nebyla nutná UPV, a byl tedy napojen na Kendall systém (10 l O2, FiO2 50 %). Pacienta jsme důkladně odsávali a lavážovali, sputum bylo mírně krvavé, hlenovité. Kvůli měření arteriálního tlaku a častým odběrům ABR jsme zavedli arteriální katétr. V celkové anestezii lékaři provedli gastrofibroskopii (GFS). NGS jsme extrahovali a pro riziko perforace jícnu novou nezavedli. Sedace pokračovala kontinuálně lineárními dávkovači.
Na návštěvu přišla matka (zdravotní sestra, informována o závažnosti stavu, rizicích a prognózách) a přítelkyně, která také příležitostně užívá pervitin, nyní je v 10. týdnu těhotenství. Pacient byl hydratován (10% glukóza, Voluven Ringerfundin), léčba ATB pokračovala, přiordinovány kortikoidy. Echokardiografie prokázala malý pleurální výpotek. Zajišťovali jsme celkovou ošetřovatelskou péči a obzvlášť jsme pečovali o dýchací cesty. Pacient byl subfebrilní, akce srdeční (AS) 80 až 100, TK v normě, CŽT v normě. Stále nic per os, BT 6310/5600.
Laboratoř: hepatitida B, C negativní, HIV negativní, biochemický screening v normě, zvýšené CRP, glykemie kolem 6 mmol/l, ABR – respirační acidóza, Kendall nastavován podle výsledků (O2 10 l, FiO2 35 %), KO – leukocytóza.
- den: Pacient spontánně ventiloval přes intubační kanylu, pečovali jsme o dýchací cesty, Kendall 8 l O2 a FiO2 20 %, tlumen Sufentanilem kontinuálně, občas reagoval na oslovení a vyhověl pokynům, na odsávání reagoval grimasami. Pokračovali jsme v zavedené terapii, k infuzím přidán Aminoplasmal Hepa 10%, z léků Losec kontinuálně. CŽT přes den +3 až +8, večer opakovaně až +15. Proto jsme podali Furosemid i. v., diuretická odpověď byla dostatečná. Jinak byl pacient subfebrilní, oběhově stabilní, BT 4450/4200. Substituce kalia, v ABR vyšší O2.
- den: Během noci jsme vysadili sedaci a ráno pacienta extubovali, oxygenoterapie maskou 8 l/min. S pacientem bylo možné navázat kontakt, popisoval události, které vedly k hospitalizaci. Protože chtěl být propuštěn domů, informovali jsme jej o rizicích a možných komplikací, které by v souvislosti s tím mohly nastat. Ve spolupráci s matkou se nám podařilo pacienta přemluvit, aby v nemocnici zůstal. Provedli jsme kontrolní rtg S+P a echokardiografii. Odpoledne jsme extrahovali arteriální katétr a nasadili Tiapra i. v. Laboratorní nálezy uspokojivé. Začal po malých dávkách popíjet vodu a nutriční výrobky.
- den: Pacient opět chtěl být propuštěn, proto jsme navýšili Tiapra na 2 amp. á 6 hod. a zavolali psychiatrické konzilium, jehož závěr byl, že pacient je schopen rozhodnutí ohledně dalšího pobytu v nemocnici. S personálem mluvil o tom, že se on i přítelkyně chtějí zbavit drogové závislosti. Přišla ho navštívit matka a přítelkyně, jinak sledoval televizi nebo poslouchal rádio, říkal, že se nudí. Do infuzí jsme doplňovali kalium.
- den: Nemocný se cítil velmi dobře a stále mluvil o tom, že by chtěl jít domů, byl si vědom rizika předčasného propuštění (naplánována kontrolní GFS na 8. den hospitalizace). Zredukovali jsme infuzní terapii, protože p. o. příjem byl bez komplikací. Pacient se ptal, proč výrobce nutričních přípravků ještě nenapadlo vyrobit tekutý řízek.
- den: Pacient stále naléhal na propuštění, nedařilo se jej přesvědčit o nutnosti GFS a během dopoledne podepsal reverz. Zrušili jsme invazivní vstupy. Pacient odešel v doprovodu přítelkyně domů, byl poučen o nutnosti tekuté stravy a doporučili jsme mu kontrolu u obvodního lékaře a gastroenterologa. Asi za dva měsíce jsme kontaktovali matku. Syn bydlí u ní doma, údajně i s partnerkou abstinují, kontrolní GFS uspokojivá,“ uvádí k uvedené kazuistice Blanka Moštková, DiS., Radmila Roháčková, JIP 2, Interní klinika IPVZ, Krajská nemocnice Tomáše Bati na zdravotnickém webu Zdraví.euro.cz.
Léčba po požití dezinfekčního prostředku závisí na typu a závažnosti poškození. Lékaři mohou provést endoskopii, aby zhodnotili rozsah poškození trávicího traktu. V některých případech může být nutná hospitalizace a intenzivní péče. Prevence dalšího poškození a komplikací je klíčová.
„Endoskopické vyšetření je často nezbytné pro posouzení rozsahu poškození. Toto vyšetření umožňuje lékařům vizuálně zhodnotit stav trávicího traktu a případně odstranit zbytky chemické látky. V těžkých případech může být nutná chirurgická intervence k opravě perforací nebo k léčbě závažných popálenin. Symptomatická léčba zahrnuje podání analgetik k úlevě od bolesti, intravenózní hydrataci a léky na ochranu žaludeční sliznice. Dlouhodobá léčba může zahrnovat sledování a léčbu následků, jako jsou striktury jícnu nebo žaludeční vředy,“ píše Uzdravim.cz.
Prevence náhodného požití dezinfekčních prostředků je zásadní. Je důležité uchovávat chemikálie mimo dosah dětí a osob s kognitivními problémy. Dezinfekční prostředky by měly být vždy označeny a uchovávány v původních obalech s jasnými varovnými štítky.
„Prevence je klíčová pro minimalizaci rizika náhodného požití dezinfekčních prostředků. Chemikálie by měly být uchovávány mimo dosah dětí, nejlépe v uzamykatelných skříních nebo na vysokých poličkách. Je také důležité vzdělávat rodinné příslušníky, zejména děti, o nebezpečích spojených s požitím těchto látek. Dezinfekční prostředky by měly být vždy označeny a uchovávány v původních obalech s jasnými varovnými štítky. Nikdy by neměly být přelévány do nádob, které by mohly být zaměněny za potraviny nebo nápoje,“ uvádí Zdraví.euro.cz.
Požití dezinfekčního prostředku je vážný stav, který vyžaduje rychlou a efektivní reakci. Okamžité vyhledání lékařské pomoci a správné postupy první pomoci mohou výrazně snížit riziko závažných zdravotních komplikací. Prevence a edukace jsou klíčové pro ochranu před těmito nebezpečnými incidenty.
