Dermatitida ze Škumpy jedovaté je záludné kožní onemocnění. Jaké má příznaky a jak se diagnostikuje?
„Škumpa jedovatá je plazivá rostlina vyvolávající silnou kožní reakci v podobě svědivé a palčivé vyrážky. K vypuknutí vyrážky dojde po každém kontaktu pokožky s nažloutlým olejem ze škumpy jedovaté. Do 24 až 72 hodin po tomto kontaktu se objeví velmi svědivá a palčivá vyrážka, kterou tvoří červené čáry, skvrny a puchýře. Puchýře pak začnou praskat, pokrývat se strupy a za několik dní se vytvoří šupiny. Vyrážka se během 1 až 3 týdnů sama od sebe zahojí,“ vysvětluje v úvodu medicínský portál symptomy.cz.
Tato rostlina obsahuje olej urushiol, který je vysoce alergizující a u citlivých jedinců vyvolává intenzivní reakce.
Jaké jsou příznaky?
Typickými příznaky dermatitidy ze škumpy jedovaté jsou svědění, zarudnutí, otoky a výrazná vyrážka. Ve vážnějších případech se mohou objevit puchýře nebo dokonce eroze a otevřené rány, které jsou náchylné k sekundární infekci. Příznaky se obvykle objevují během 24 až 72 hodin po expozici, ale v závislosti na množství a míře expozice se mohou projevit i později.
Diagnostika onemocnění
Diagnóza dermatitidy ze škumpy jedovaté se obvykle stanovuje na základě klinického vyšetření a anamnézy pacienta. Lékař se zaměří na nedávný kontakt s přírodou a typický vzhled a rozložení vyrážky. Specifické testy obvykle nejsou potřebné, pokud není situace nejasná nebo se vyrážka nelepší standardní léčbou.
Léčba a prevence
„Pokud si zasažená místa umyjete do 5 minut po kontaktu s olejem škumpy jedovaté, nemusí se vyrážka vůbec objevit, ale jinak se snažte umýt postižená místa na pokožce co nejdříve vodou a mýdlem a vyperte i oblečení, které jste měli na sobě,“ uvádí k léčbě medicínský portál symptomy.cz.
„Svědění můžete zmírnit studenou sprchou nebo koupelí s výtažky z ovsa a také volně prodejnými léky, jako jsou např. antihistaminika, kortizonová mast nebo tekutý pudr. Lékaře vyhledejte, když se vyrážka rozšíří až na obličej, do očí nebo na rty, a přitom trvá déle než 2 týdny, nebo jestliže si ji nechtěně rozškrábete a dojde k zanícení, kdy vyrážka obsahuje hnis nebo se na ní vytvoří žluté měkké stroupky,“ upřesňuje dále medicínský portál.
„Preventivní opatření zahrnují nošení dlouhých kalhot a rukavic při práci v přírodě a mytí všech oděvů a nářadí, které mohlo přijít do kontaktu s rostlinou,“ dodává k léčbě portál symptomy.cz.
Co říkají odborníci?
Dermatologové a alergologové zdůrazňují význam prevence a včasné léčby. „Mnoho lidí si není vědomo rizik, která škumpa jedovatá představuje, dokud nepocítí její účinky na vlastní kůži,“ říká MUDr. Jana Nováková, dermatoložka s dlouholetou praxí, jenž úzce spolupracuje s naším zdravotnickým magazínem. Odborníci také upozorňují na potřebu osvěty ve školách a veřejných kampaních, aby byla veřejnost lépe informována o tomto záludném nebezpečí.
„Škumpa je původem ze Severní Ameriky, ale u nás se často vysazuje jako okrasná dřevina do zahrad a městských parků. Když unikne do přírody, stává se z ní invazní rostlina (Frynta 2008). Celá rostlina je jedovatá, ale otravy nejsou příliš časté a závažné (Ippen 1983). Na rozdíl od severoamerického kontinentu, kde jsou rostliny rodu Toxicodendron zastoupeny třemi druhy – Toxicodendron radicans (poison ivy), Toxicodendron diversilobum (Poison oak) a Toxicodendron vernix (Poison sumac), jsou otravy na denním pořádku. Každoročně se s toxickým účinkem těchto dřevin setkají miliony lidí, zejména v podobě dermatitid, přestože vědomosti o jejich nebezpečnosti jsou dobře známy (Froberg et al. 2004) a učí se o nich všechny děti již ve škole,“ vysvětluje odborník na dané téma prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. na webu toxicology.cz.
„Stromy a keře rodu Toxicodendron při poranění roní latex, olejovitou mízu zvanou urushiol, která může být pro člověka velmi nebezpečná. Zejména vnímaví jedinci jsou při styku nechráněné kůže s různými částmi těchto rostlin ve velkém nebezpečí,“ upřesnil profesor Patočka.
„Urushiol vyvolává kontaktní dermatitidu (Kalish 1991), která může mít mnoho klinických projevů: od zarudnutí kůže až po mokvavé a špatně se hojící puchýře, ne nepodobné těm, jaké způsobuje bojová otravná látka yperit (Patočka a Frynta, 2008). Velmi nebezpečné je vdechnutí par nebo kapiček urushiolu, stejně jako rozžvýkání listů rostlin, které urushiol produkují (Epstein 1994). Po chemické stránce je urushiol komplikovanou směsí mnoha organických látek, z nichž toxikologicky nejvýznamnější jsou 3-alkyl-pyrokatecholy, zvané urushioly. Je jich známo několik a liší se délkou a charakterem alkylu v poloze 3. Mechanismus toxického účinku urushiolů spočívá v jejich chemické vazbě na proteiny, které poté mění své imunologické vlastnosti a organismus je rozpoznává jako cizorodé bílkoviny (Liberato et al. 1981). Ty jsou potom likvidovány T-lymfocyty. Je tedy velmi podobný mechanismu, který se uplatňuje také při toxicitě yperitů (Patočka et al., 2004). Urushioly jsou také cytotoxické a vyvolávají apopotózu přes signalizační dráhu p53 (Kim et al., 2013) a působí rovněž jako nesppecifické inhibitory SIRT (Ryckewaert et al., 2014),“ doplňuje profesor Patočka.
Ačkoli se může zdát, že kontakt s škumpou jedovatou je jen nepříjemnou nepříhodou, může mít vážné důsledky pro zdraví a kvalitu života. S rostoucími aktivitami v přírodě je důležité být informován a chránit se. Awareness a preventivní opatření mohou výrazně snížit počet případů a závažnost onemocnění dermatitidou ze škumpy jedovaté.
