Atypická konfigurace dělohy může stát za obtížemi s otěhotněním, spontánními potraty či složitým procesem početí.
Tématu se dnes věnovala Ing. Barbora Mertová z MaVe PR, jenž o tom informovala náš zdravotnický magazín s tím, že odborníci upozorňují na skutečnost, že tento faktor ovlivňující plodnost bývá často přehlížen, a diagnostické metody schopné identifikovat anomálie dělohy nejsou využívány tak často, jak by bylo potřeba. Podle reprodukčních specialistů v České republice se s neobvyklým tvarem dělohy potýkají stovky žen.
„Děloha se skládá z děložního hrdla a děložního těla a podobá se hrušce. Pokud má tvar jiný, může ženám významně zkomplikovat početí i těhotenství,“ vysvětluje MUDr. Jana Daňková Kučerová, gynekoložka z ostravské reprodukční kliniky Reprofit. Velikost děložního těla a hrdla se během věku mění, v dětství je hrdlo velké, dospíváním narůstá děložní tělo a ve stáří se hrdlo i tělo zmenšují. Děložní dutina má tvar trojúhelníku.
„Některé ženy mají děložní dutinu velmi úzkou, ve tvaru „T.“ V praxi jsem se dokonce setkala i s šířkou o velikosti pouhého brčka. V takovém případě čelí pacientky při snaze počít dítě vyšší pravděpodobnosti komplikací a také riziku samovolného potratu,“ říká MUDr. Jana Daňková Kučerová.
Vady dělohy jsou příčinou neplodnosti asi v 5 % případů. Komplikace způsobují buď myomy a polypy – tedy útvary, které se objeví na děloze v průběhu života, nebo právě vrozené vývojové vady dělohy. Pacientky může na problémy s dělohou upozornit slabá či chybějící menstruace, v řadě případů ale ženy žádné potíže nemají. O tom, že jejich děloha není v pořádku, se tak dozví až ve chvíli, kdy se snaží otěhotnět.
„Pokud se jim to delší dobu nedaří nebo několikrát potratí, měly by se obrátit na specialisty, kteří je vyšetří a provedou ultrazvuk. Jestliže lékaři pojmou podezření na netradiční tvar dělohy, měli by pacientky poslat na další, podrobnější vyšetření,“ upřesňuje MUDr. Martina Novotná, gynekoložka a specialistka na asistovanou reprodukci. Ultrazvuk však nemusí ukázat vše – jedná se totiž jen o zobrazovací metodu, která má své limity. „Při klasickém 2D zobrazení nemusí být vady dělohy patrné. Odhalit je umí až 3D ultrazvuk nebo speciální vyšetření dělohy, tzv. hysteroskopie. V současné době se ale tato vyšetření mírně opomíjí,“ dodává MUDr. Jana Daňková Kučerová.
Při hysteroskopii lékaři dělohu prohlédnou a zjistí, jestli je tvar v pořádku. Odebrat z ní mohou také vzorky tkáně k dalšímu prozkoumání. Podle odborníků je však tento zákrok už mírně invazivní, a právě z toho důvodu se často odkládá. „V ambulantním režimu se přitom hysteroskopie provádí v řádu minut. Je to šetrný a bezbolestný zákrok bez uspání, takže z něj pacientky nemusí mít žádné obavy,“ vysvětluje MUDr. Daňková Kučerová. V případě, že hysteroskopie abnormality dělohy odhalí, zkonzultují specialisté s pacientkou další léčebný postup. „Ženám může pomoci operace. Ta je ale krajním řešením a přistupuje se k ní až v momentě, kdy lékaři vyloučí všechny ostatní možné příčiny neplodnosti. Celosvětově však takových operací přibývá,“ uzavírá MUDr. Martina Novotná.
O dítě se snažila šestnáct let, pomohla až přesná diagnostika
Paní Tereza (38) z Ostravy je šťastnou maminkou roční Zorky. Cesta k jejímu početí však byla pro Terezu extrémně dlouhá a náročná. Pomohlo až umělé oplodnění, a to po mnoha letech marného snažení a běhání po doktorech.
Pacientka paní Tereza a její rodina. Zdroj: Ing. Barbora Mertová/MaVe PR (publikováno se svolením autora)
„S manželem jsme spolu šestnáct let a od začátku jsme dávali početí miminka zelenou, byť to pro mě samozřejmě ve dvaadvaceti nebyla priorita. O miminko se ale snažíme celou tu dobu,“ říká Tereza, která pracuje jako operátorka na telefonu. Před deseti lety se s tehdejším přítelem vzali a od té doby řešili miminko intenzivněji.
Tereza proto zašla za gynekologem, který jí předepsal hormony na podporu početí. „Gynekolog mi řekl, že jsem v osmadvaceti letech ještě mladá, že miminko přijde a že to nemám moc řešit. Taky dodal, že mladé holky často „hysterčí,“ když to nejde hned,“ popisuje Tereza, jak začalo její dlouhé trápení s necitlivým chováním lékařů.
„Nemyslím si, že bych patřila mezi hysterky, které se hroutí, když se jim nepodaří otěhotnět po prvním měsíci. Doktorovi jsem řekla, že toto rozhodně není můj případ,“ dodává. Léky od gynekologa Tereze nezabraly, a ona se proto rozhodla řešit svou situaci na reprodukční klinice.
Ani tady se ale nesetkala s dobrým přístupem. „První, co na klinice udělali, bylo, že mi nasadili hormony. Vůbec nezkoumali, co mi je. Nejprve mi říkali, že mám hormonální problém, potom že je něco špatně s vejcovody, pak pro změnu tvrdili, že je problém v manželovi a potom zase ve mně. Snažili se nám prostě vysvětlit, že je problém úplně všude, ale potřebná vyšetření stejně neprovedli,“ popisuje Tereza, která i přesto nakonec na klinice podstoupila hned dvě umělá oplodnění. Obě bezúspěšně. Přitom stále neznala příčinu toho, proč se jí nedaří otěhotnět.
„Už jen pro vlastní klid jsem chtěla vědět, co mi je. Lékaře to ale nezajímalo a říkali mi, že umělé oplodnění vyřeší všechno. Nevyřešilo ale vůbec nic,“ říká Tereza, která kvůli špatnému přístupu nakonec přešla na kliniku v jiné nemocnici. Tam se od lékařů dozvěděla, že má zjizvené vejcovody a nízkou kvalitu vajíček, což mělo být příčinou toho, že po oplodnění nerostla v děloze živá embrya. Jedinou možností tedy bylo využití darovaných vajíček. „Chvíli jsem se s tím srovnávala, protože to přeci jen není úplně běžné,“ přiznává Tereza.
Pacientka paní Tereza a její rodina. Zdroj: Ing. Barbora Mertová/MaVe PR (publikováno se svolením autora)
Na klinice však neměli dostatek dárkyň. Tou dobou už si Tereza říkala, že snahu o miminko vzdá. Právě v tu chvíli se však objevila kamarádka, která Tereze doporučila jinou kliniku v Ostravě.
„Ještě jednou, naposledy, jsem to chtěla zkusit, abych si později nemusela nic vyčítat,“ říká Tereza. „Tato klinika měla rozsáhlou databázi dárkyň. Po příchodu jsem se navíc ocitla v úplně jiném světě. Hned na začátku mi vše vysvětlili a poslali mě na vyšetření,“ popisuje Tereza.
Tehdy se dozvěděla, že zdravotní potíže, které jí zjistili na předchozí klinice, jsou jen částí problému. „Lékař to zjistil asi za pět vteřin,“ říká Tereza. Diagnóza zněla „T-shaped děloha,“ tedy děloha do tvaru písmene „T.“ Tento typ lůna je poměrně unikátní, většina žen má totiž dělohu do tvaru srdce nebo trojúhelníku. K tomu byla Terezina děloha poměrně malá a se špatnými vejcovody. Kombinace těchto problémů byla tedy pravým důvodem, proč se žádná embrya nechtěla uchytit. Tereza tak musela podstoupit náročnou operaci, která jí dělohu upravila do běžného tvaru.
„Paní doktorka v těchto případech spolupracuje s lékařem z pražské porodnice U Apolináře. Ten mi operaci nejdřív vůbec nechtěl udělat, protože se obával, že bude výkon příliš rizikový. Nakonec si troufnul, musela jsem, ale podepsat informovaný souhlas s tím, že mi v případě komplikací mohou dělohu dokonce odstranit. Operaci provedl hysteroskopicky, takže ještě ten samý den jsem jela domů,“ popisuje Tereza, která následně absolvovala pobyt v lázních, další operaci dělohy a v mezičase tři pokusy o umělé oplodnění z darovaných vajíček.
Poslední pokus vyšel…
Po šestnácti letech snažení se manželům narodila dcera Zorka. Té by rodiče rádi pořídili co nejdřív sourozence.
Pacientka paní Tereza a její rodina. Zdroj: Ing. Barbora Mertová/MaVe PR (publikováno se svolením autora)
„Máme schované ještě jedno embryo, které plánujeme využít později,“ říká Tereza.
Na dotaz, proč si myslí, že objevení pravé příčiny jejích problémů trvalo tak dlouho, odpovídá Tereza jednoznačně.
„Bavila jsem se o tom se svým lékařem. Řekl mi, že tento netradiční tvar dělohy může mít spoustu žen, ale nelze to snadno poznat,“ popisuje Tereza, která na prvních dvou klinikách nechala celkem přes 350 tisíc korun. „A to nepočítám další náklady jako třeba léky. Nejsme chudí, ale tolik peněz není málo pro nikoho,“ říká Tereza, která chce dodat naději i dalším ženám, jež se s podobnými problémy potýkají.
„Když ženy nemohou otěhotnět, špatně se s tím smiřují a často boj vzdávají zbytečně brzo. Na svém příběhu bych chtěla ukázat, že stojí za to vytrvat a vybrat si tu správnou kliniku,“ uzavírá Tereza.
