Rozdíly mezi mladou a starou kůží: klíčové faktory v procesu buněčné obnovy

Publikuje: Nikola Macáková — 18. 01. 2024
Zdroj: N. Macáková & kol. - redakční text
Úvodní stránka » Rozdíly mezi mladou a starou kůží: klíčové faktory v procesu buněčné obnovy

V dnešní době, kdy společnost klade stále větší důraz na péči o pokožku a vzhled, je důležité chápat rozdíly mezi mladou a starou kůží.

Stárnutí kůže je přirozený jev u každého člověka. Tento fakt je podmíněn mnoha faktory, jako jsou genetika, životní prostředí, strava a životní styl obecně. U mladé kůže dochází k častější obnově buněk, přibližně jednou za měsíc. U staré kůže k této obnově dochází pomaleji (cca jednou za 2-3 měsíce) proto vypadá kůže starší. Svrchní vrstva kůže – pokožka, se zeslabuje. Dochází k vysychání kůže, která není dostatečně hydratovaná,“ uvádí v úvodu k tématu web symptomy.cz.

Jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje vzhled pleti, je proces buněčné obnovy. Zajímá nás, jak se tento proces liší u mladé a starší pokožky.

Kůže (cutis, derma)

Jedná se o největší orgán, který pokrývá celé naše tělo. U dospělého člověka kůže zaujímá 1,6-1,8 m². Je to velmi důležitý orgán, který chrání vnitřní prostředí před škodlivými vlivy včetně slunečního záření. Kůže je dostatečně pevná, a tak slouží i proti nárazům, ale dostatečně pružná pro pohyb. Její tloušťka je v různá podle místa od 0,3 do 4 mm. Nejtlustější je na zádech a nejtenčí na očních víčkách. Kůže má schopnost vodotěsnou, takže se přizpůsobí jak v horku, tak v dešti,“ vysvětluje medicínský portál.

Mladá kůže se vyznačuje vysokou mírou buněčné obnovy, což znamená, že nové buňky jsou produkovány častěji. Proces obnovy u mladých jedinců probíhá zhruba jednou za měsíc. Tato rychlá obnova buněk je jedním z faktorů, který mladé pleti propůjčuje svěží vzhled a pružnost. Dochází k přirozenému odstraňování starých buněk a nahrazování jimi novými, což udržuje pokožku hladkou a zářivou.

Ovšem s postupujícím věkem se tento proces začíná zpomalovat. U starších jedinců se obnova buněk odehrává pomaleji, což má za následek ztrátu elasticity a pružnosti kůže. Frekvence obnovy buněk se může snížit na jednou za několik týdnů či dokonce měsíců. Tato změna v buněčné obnově může vést k výraznějším vráskám, ztrátě kolagenu a elastinu, což jsou látky odpovědné za pevnost a pružnost pokožky.

Vědci zdůrazňují, že faktory jako genetika, životní styl a prostředí mohou ovlivnit tempo buněčné obnovy. Správná péče o kůži a prevence před negativními vnějšími vlivy mohou napomoci udržet co nejdéle optimální stav pleti.

Existuje mnoho způsobů, jak podpořit zdravou buněčnou obnovu pleti. Pravidelná hydratace, používání ochranných krémů se SPF, strava bohatá na vitamíny a antioxidanty, a pravidelná péče o pokožku jsou klíčové pro zachování mladistvého vzhledu kůže.

Stárnutí je nesmírně komplexní proces, který je provázen změnami na mnoha úrovních od té molekulární až po celý organismus. Ačkoli všichni intuitivně chápeme, o co se jedná, bylo by velmi zjednodušující vnímat stárnutí čistě jako pokles vitality s věkem. Z biologického hlediska jde o progresivní ztrátu funkce a struktury tkání provázenou hromaděním různých defektů na úrovni biomolekul, tkání i orgánů a zvýšenou náchylností k nemocem,“ uvádí Lukáš Sourada z Přírodovědecké fakulty MU na portálu em.muni.cz.

Dnes se má za to, že genetické vlivy stojí asi za 20 procenty pozorované variability v délce života

Stárnutí vykazuje u všech živých organismů hodně společných rysů, i když probíhá u jednotlivých druhů různou rychlostí. Mezi extrémy v říši živočichů lze zařadit například řád jepic, jehož někteří zástupci žijí jako dospělci pouhých několik hodin či dní a v případě druhu Dolania americana dokonce jen kolem pěti minut. Mezi rekordmany v opačném směru bychom zase nalezli některé druhy měkkýšů a také populárního láčkovce nezmara, jehož někteří jedinci se mohou dle odhadů dožít až několika tisíc let,“ vysvětluje Lukáš Sourada z Přírodovědecké fakulty MU.

Mezi buněčné a molekulární známky stárnutí patří nestabilita genomu a akumulace poškození DNA, což souvisí s klesající účinností jejích opravných mechanismů, dále pak zkracování telomer (koncových částí chromozomů) a epigenetické změny (zjednodušeně řečeno jde o „vypnutí“, či „zapnutí“ některých konkrétních genů). Dále jsou pozorovány změny v rychlosti metabolismu a změny v komunikaci mezi buňkami.

Významná je také produkce volných radikálů a akumulace poškození mitochondrií a takzvaná buněčná senescence (též buněčné stárnutí) představující nevratnou zástavu buněčného cyklu, kdy se buňky přestávají dělit a ztrácí své typické vlastnosti a svou funkci. Za sníženou schopnost regenerace tkáně, sníženou krvetvorbu a zhoršené funkce imunitního systému zase může postupné vyčerpání kmenových buněk (tedy jakési rezervní zásoby buněk připravené převzít funkce buněk senescentních),“ dodává v krátké citaci Lukáš Sourada z Přírodovědecké fakulty MU.

Závěrem lze konstatovat, že porozumění procesu buněčné obnovy je klíčové pro efektivní péči o pleť v každém věku. Mladá kůže nám nabízí inspiraci, jak optimalizovat péči o pokožku i ve stáří, a ukazuje nám, že péče o kůži je investicí do budoucnosti naší krásy.

Použité zdroje: symptomy.cz,
Lukáš Sourada z Přírodovědecké fakulty MU (em.muni.cz),
redakční informace a zdroje,
(redakční text – N. Macáková a kol.)

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo ZŽ

O nás

Jsme internetový online magazín, který je zaměřen na zdraví, zdravotnictví, medicínu, vitalitu, harmonii, život a zdravý životní styl. Na webu nechybí ani známá onemocnění či babské rady a receptury. Naším partnerským projektem jsou UdálostiExtra.cz.

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu