Revoluční nanočástice selenu by mohly znamenat průlom v boji s nebezpečnými bakteriálními infekcemi. Nahradí konečně éru neúčinných antibiotik?
„Koloidní selen namísto antibiotik.“ Tato slova otevírají novou kapitolu v boji s bakteriálními infekcemi. Ukazuje se, že nanočástice selenu vykazují pozoruhodné antibakteriální vlastnosti, čímž se stávají nadějnou alternativou k tradičním antibiotikům.
Ta totiž vlivem nadužívání ztrácejí svou účinnost, jelikož si na ně lidské tělo vytváří rezistenci. Vědci proto neustále hledají nové cesty, jak tento problém obejít. A nanočástice selenu se jeví jako slibné řešení.
Již delší dobu je známo, že nanočástice kovů obecně vykazují antibakteriální aktivitu. Avšak selenové nanočástice představují v tomto ohledu zcela nový fenomén. Výzkumem selenu se zabývá jen hrstka světových laboratoří a doposud byl zkoumán spíše v kontextu rostlin produkujících sirné sloučeniny. Jeho působení na bakterie je tak relativně neprobádanou oblastí.
Srovnání s antibiotiky vyznívá pro nanočástice selenu více než příznivě. V některých ohledech dokonce vykazují až dvojnásobnou účinnost. Klíčovou výhodou je fakt, že mohou být nasazeny i v případech, kdy běžná antibiotika selhávají. V takových situacích se hledá jakákoliv efektivní alternativa, která by dokázala s bakteriální infekcí bojovat. A selen se zdá být tou správnou odpovědí.
Testování probíhalo primárně na bakterii Staphylococcus aureus, a to ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, jedná se o dobře prozkoumaný modelový organismus, u kterého jsou známy téměř všechny jeho vlastnosti. Za druhé, stafylokok je původcem mnoha závažných infekcí, které mohou významně zkomplikovat léčbu pacientů, prodloužit dobu rekonvalescence a způsobit pooperační komplikace. Navíc se u něj často vyskytuje rezistence vůči běžným antibiotikům, což léčbu dále komplikuje. Bakterie se zkrátka dokáže adaptovat na prostředí a antibiotika na ni přestávají působit. Právě zde se ukazuje „zázračná“ síla selenu.
„Zatím se zdá, že selenové nanočástice jsou z hlediska ničivého účinku na bakteriální kmeny zázračné,“ uvádějí vědci. Pozitivní je i fakt, že selen není pro lidský organismus toxický, a mohl by tak v budoucnu plnohodnotně nahradit antibiotika. Nicméně je nutné provést ještě řadu klinických testů, které mohou odhalit případné skryté nevýhody. Jednou z potenciálních slabin je možnost vzniku rezistence i u bakterií vystavených selenu, i když v časovém horizontu desítek let.
Vzhledem k tomu, že antibiotika v mnoha případech přestávají fungovat, je nutné urychleně hledat alternativní řešení. A selen se jeví jako velmi slibný kandidát. V oblasti nanomedicíny se navíc zkoumá možnost magnetické modifikace nanočástic selenu, což by umožnilo jejich cílené doručení do postižené tkáně. Působením magnetického pole by se léčivo uvolňovalo pouze v místě určení, čímž by se minimalizovala zátěž pro zbytek organismu.
Zatím se jedná o předběžný výzkum, který zkoumá funkčnost nanočástic selenu. Klíčové však je, že se potvrdil jejich silný antibakteriální efekt a netoxicita pro lidský organismus. „Co se týče využití, tím se budou v budoucnu zabývat medikové.“