Nové studie zkoumají možné souvislosti mezi vakcinací proti COVID-19 a zvýšeným rizikem srdečních infarktů.
Jaké jsou vysoce odborné závěry studií? „V poslední době se objevily studie, které zkoumají potenciální rizika spojená s vakcinací proti COVID-19, zejména pokud jde o zvýšené riziko srdečních infarktů. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise a serveru nature.com se zaměřuje na analýzu zdravotních dat očkovaných jedinců, přičemž se zjišťuje, že u některých skupin populace, zejména mužů starších 50 let, může dojít ke zvýšení rizika infarktu myokardu krátce po podání vakcíny.
Výsledky této zveřejněné studie naznačují, že i když jsou vakcíny proti COVID-19 účinné a relativně bezpečné pro většinu populace, existují určité rizikové faktory, které by měly být podrobněji zkoumány,“ uvádí portál osel.cz, který se tématu rovněž věnoval.
Je důležité poznamenat, že podání jakéhokoliv léku či vakcíny, včetně vakcín proti SARS-CoV-2, může obecně vyvolat alergické reakce nebo způsobit různé zdravotní komplikace.
Očkování proti SARS-CoV-2
Očkování proti SARS-CoV-2 zachránilo během prvního roku pandemie přibližně 14,4 milionů životů po celém světě. V Anglii, která na podzim roku 2023 zahájila třetí očkovací sezónu proti COVID-19, bylo alespoň jednou dávkou očkováno kolem 90 % osob starších 12 let. Vakcíny proti COVID-19 jsou však spojovány s ojedinělými kardiovaskulárními komplikacemi: vakcíny na bázi mRNA (např. BNT-162b2, mRNA1273) mohou být spojeny s myokarditidou, zatímco vakcíny na bázi adenovirů (např. ChAdOx1) mohou způsobit trombotickou trombocytopenii vyvolanou vakcínou (VITT), která může vést k intrakraniální žilní trombóze (ICVT) a sníženému počtu krevních destiček. Je nezbytné zkoumat riziko trombotických a kardiovaskulárních komplikací po druhé a dalších dávkách vakcíny jak v běžné populaci, tak v různých podskupinách.
„Ve studii byly využity dlouhodobé elektronické zdravotní záznamy celé populace, které pokrývají 45,7 milionů dospělých v Anglii, k analýze vztahů mezi první, druhou a posilovací dávkou mRNA a non-mRNA vakcín proti COVID-19 a následnými trombotickými a kardiovaskulárními událostmi. Data byla získána z NHS England Secure Data Environment (NHSE SDE), zahrnujícího údaje z primární péče, hospitalizací, testování na COVID-19 a očkování, předepisování léků v rámci primární péče a záznamů o úmrtích od Úřadu národních statistik. Pro odhad upravených poměrů rizik (aHR) a odpovídajících 95% intervalů spolehlivosti (95% CI) v různých časových úsecích po očkování používáme Coxovu regresi, s přihlédnutím k široké škále komorbidit, věku, pohlaví a předchozímu onemocnění COVID-19. Naše výsledky ukazují, že výskyt trombotických a kardiovaskulárních komplikací byl obecně nižší po každé dávce všech typů vakcín, s výjimkou vzácných komplikací spojených s vakcínou ChAdOx1 a mRNA vakcínami, které byly dříve identifikovány,“ uvádí medicínský portál cdc.gov s odkazem na své odborné zdroje a publikované studie.
Výzkum uvedený na nature.com poukazuje mimo jiné i na to, že zvýšené riziko srdečních infarktů může být způsobeno imunitní reakcí na vakcínu, která může u některých jedinců vyvolat zánětlivé procesy vedoucí k nestabilitě aterosklerotických plaků v koronárních tepnách. To může následně vyvolat srdeční infarkt, zejména u osob s již existujícími kardiovaskulárními onemocněními. Studie upozorňuje na to, že nejvyšší riziko se vyskytuje v prvních týdnech po druhé dávce vakcíny, což podtrhuje význam sledování pacientů s vysokým rizikem během tohoto období.
„Dalším důležitým faktorem je demografické rozdělení rizika. Studie ukazují, že muži starší 50 let a osoby s již existujícími kardiovaskulárními problémy jsou skupiny, u kterých bylo zaznamenáno zvýšené riziko infarktu myokardu po vakcinaci. Toto zjištění je důležité pro klinickou praxi, protože umožňuje lékařům identifikovat jedince, kteří by měli být po očkování pečlivě sledováni. Nicméně je třeba zdůraznit, že i přes tato rizika přínosy vakcinace v prevenci těžkých forem COVID-19 výrazně převyšují možná rizika,“ píše dále web osel.cz s odkazem na své zdroje.
Závěry těchto studií a zveřejněných informací jsou důležité nejen pro lékaře, ale i pro širší veřejnost. Doporučuje se, aby lékaři před očkováním posoudili kardiovaskulární zdraví pacientů, zejména těch s vysokým rizikem, a zajistili, aby tito jedinci byli po očkování pečlivě sledováni. Tento přístup může pomoci minimalizovat rizika spojená s vakcinací a zajistit, že výhody očkování zůstanou pro populaci jako celek převládající.
Incidence různých kardiovaskulárních příhod
„Od zahájení zavedení vakcíny (8. prosince 2020) do první vakcinace došlo během přibližně 21 milionů osoboroků k 75 655 arteriálním a 21 230 žilním příhodám trombotických příhod. Arteriální trombózy zahrnovaly akutní infarkt myokardu (AMI; 37 915) a ischemickou cévní mozkovou příhodu (36 720). Žilní trombózy zahrnovaly plicní embolii (PE; 11 835) a hlubokou žilní trombózu dolních končetin (DVT; 9075), intrakraniální žilní trombózu (ICVT; 370) a trombózu portální žíly (PVT; 185). Mezi další kardiovaskulární příhody patřily subarachnoidální krvácení a hemoragická cévní mozková příhoda (SAH; 5235), mezenterický trombus (1515), trombocytopenie (1885), myokarditida (590) a perikarditida (455). Počty příhod a incidence po první, druhé a přeočkování odrážely vyšší věk očkovaných osob ve srovnání s neočkovanými,“ uvádí dále k tématu odborný lékařský portál nature.com s odkazem na Společný výbor pro vakcinaci a imunizaci (JCVI) na serveru gov.uk. (pozn. redakce: jedná se pouze o krátkou citaci ze sáhodlouhé vědecké studie a provedeného výzkumu či výzkumů, kterou v plném znění zveřejnil portál nature.com s odkazem na více, než 38 dalších zdrojů, zveřejněných vědecko-lékařských publikací a podobně.)*
„Jedním z hlavních přínosů tohoto výzkumu je zvýšené povědomí o možných vedlejších účincích vakcín a potřeba jejich pečlivého sledování. I když jsou tyto případy relativně vzácné, je důležité, aby veřejnost i zdravotníci byli informováni o všech možných rizicích a aby byla zajištěna bezpečnost očkování na nejvyšší úrovni. Pokračující výzkum a monitorování vedlejších účinků jsou klíčem k udržení důvěry ve vakcinační programy a k zajištění jejich maximální účinnosti a bezpečnosti,“ konstatuje portál nature.com.
Tyto nové studie přinášejí důležité poznatky o možných rizicích spojených s vakcinací a zdůrazňují potřebu neustálého monitorování a výzkumu. I když jsou srdeční infarkty po vakcinaci vzácné v kontextu s celkovou populací, jejich zjištění podtrhují důležitost pečlivého vyhodnocování zdravotního stavu očkovaných jedinců a potřebu informovaného přístupu k vakcinaci.
