Bidety jako antikoncepce? Recyklované kondomy? Odhalujeme nejbizarnější praktiky z historie ochrany před početím.
Pojďme se ponořit do neobvyklých dějin ochrany před početím. V 21. století je antikoncepce vnímána jako zcela běžná součást života. Nabízí se nám široká škála metod, jak předejít neplánovanému těhotenství, a každý si může zvolit tu, která mu nejvíce vyhovuje. Ale jak vlastně vypadaly počátky antikoncepce?
Víte, k čemu původně sloužily bidety? Jejich prvotní určení vás možná překvapí. Ženy je totiž využívaly k vaginální hygieně po pohlavním styku. Konstrukce bidetů byla uzpůsobena tak, aby proud vody směřoval na ženské genitálie a důkladně vypláchl pochvu. Tato metoda ochrany před nežádoucím početím byla známa již ve starověkém Řecku – a majetné rodiny si je nechávaly instalovat do svých domovů. Ženy z vyšších vrstev si tak mohly bez obav užívat intimní chvíle.
Zatímco ve starověku nebyla přítomnost bidetů v domácnostech nijak kontroverzní, na počátku 20. století se staly předmětem kritiky ze strany zastánců tradiční morálky. Kvůli tlaku této skupiny musel dokonce i proslulý newyorský hotel Ritz odstranit bidety ze svého vybavení. Mnohé ženy se proto v té době snažily jejich užívání skrývat, aby se mohly i nadále věnovat intimnímu životu bez strachu z nechtěného těhotenství.
Ačkoli ženy hledaly způsoby ochrany již v antických dobách, první zmínky o existenci kondomů pocházejí až ze 17. století. Historické nálezy dokládají, že kondomy byly objeveny na jednom anglickém hradě a datují se do roku 1640. Byly zhotovovány ze zvířecích střev a primárně nesloužily k prevenci početí, nýbrž k ochraně před pohlavně přenosnými chorobami.
Průmyslová výroba gumových kondomů se rozběhla až v roce 1844 a tyto kondomy se dokonce recyklovaly. Latexové kondomy se objevily až v první polovině 20. století.
Za vznikem antikoncepční pilulky stojí dvě významné ženy – Margaret Sanger a Katharine McCormick. Tyto dámy požádaly o odbornou pomoc svého gynekologa. Díky jejich úsilí mají dnes ženy možnost volby a mohou užívat hormonální antikoncepci.
Je však nutné podotknout, že první antikoncepční pilulky obsahovaly značné množství hormonů, což u mnoha žen vyvolávalo nepříjemné vedlejší účinky. Současné antikoncepční pilulky obsahují přibližně desetinu hormonů v porovnání s jejich ranými verzemi.
Před příchodem antikoncepčních pilulek ženy využívaly rozmanité byliny a rostliny, které aplikovaly přímo do pochvy, nebo je konzumovaly. Mezi tyto rostliny patřily například hladýš, vrba, pelyněk, routa vonná či datlovník. Za zmínku stojí i metoda, kterou praktikovaly ženy ve starověkém Egyptě. Prováděly vaginální kouření a aplikovaly do pochvy med, akáciové lístky nebo tampony z bavlny. Pro bizarní metody antikoncepce však nemusíme sahat až do tak vzdálené minulosti. Ještě v 50. letech minulého století se v Americe šířila „ověřená“ informace, že vaginální výplach Coca-Colou má spolehlivé antikoncepční účinky.
Starověký Egypt a pesary z trusu
Kromě vykuřování a používání medu, akáciových listů a cupanin existují důkazy o tom, že starověké Egypťanky používaly i pesary vyrobené z trusu krokodýlů, slonů nebo jiných zvířat. Tyto pesary se vkládaly do pochvy a věřilo se, že kyselé prostředí trusu usmrtí spermie. Účinnost této metody je samozřejmě sporná a mohla spíše vést k infekcím. Je to však další příklad bizarních praktik, které lidé v minulosti zkoušeli v touze po kontrole plodnosti.
Silphium – antická antikoncepční rostlina
Ve starověkém Řecku a Římě byla velmi populární rostlina zvaná silphium. Její semena a stonky se konzumovaly jako antikoncepce. Byla tak účinná, že se v oblasti, kde rostla (severní Afrika), nakonec zcela vyhubila. Její přesná podoba není s jistotou známa, ale předpokládá se, že patřila do čeledi miříkovitých. Její vyhubení je často dáváno do souvislosti s nadměrnou poptávkou a sběrem pro antikoncepční účely.
Středověké amulety a zaříkávání
Ve středověku se víra v magii a nadpřirozené síly prolínala s každodenním životem, a to i v oblasti antikoncepce. Ženy nosily amulety, odříkávaly zaříkávání a modlitby, které měly zabránit otěhotnění. Tyto praktiky neměly žádný vědecký základ, ale odrážely tehdejší úroveň poznání a strach z nechtěného těhotenství.
Citronová šťáva a její použití
V některých historických pramenech se objevují zmínky o používání citronové šťávy jako antikoncepce. Ženy si měly namáčet houbičku do citronové šťávy a tu si následně zavádět do pochvy. Kyselost citronové šťávy teoreticky mohla mít spermicidní účinky, ale tato metoda byla pravděpodobně málo spolehlivá a mohla způsobovat podráždění.
Klystýr jako antikoncepce
V minulosti se také věřilo, že klystýr může zabránit otěhotnění. Tato metoda spočívala ve výplachu střev a měla údajně „vyplavit“ i spermie z ženského těla. Je zřejmé, že tato metoda byla nejen neúčinná, ale i potenciálně nebezpečná.
Skákání a kašlání po styku
Další bizarní metodou, která se v minulosti praktikovala, bylo skákání nebo kašlání ihned po pohlavním styku. Věřilo se, že tyto pohyby „vytřesou“ spermie z těla ženy. Účinnost této metody byla nulová.
Dlouhodobé kojení jako antikoncepce
I když se nejedná o vyloženě bizarní metodu, je důležité zmínit, že v minulosti se dlouhodobé kojení často využívalo jako přirozená forma antikoncepce. Kojení totiž může dočasně potlačit ovulaci. Tato metoda však není spolehlivá a závisí na mnoha faktorech.
V dobách, kdy neexistovaly spolehlivé metody kontroly početí, musely být ženy velmi vynalézavé a spoléhat se na rady od svých přítelkyň, matek a babiček. Někdy se tak uchýlily ke skutečně neobvyklým praktikám.