Povrchový zánět žil, známý také jako thrombophlebitis superficialis, je onemocnění, které se obvykle objevuje u pacientů s křečovými žilami.
Pokud není včas léčeno, může způsobit komplikace. Jaké jsou příznaky a léčba? „Povrchový zánět žil se nejčastěji objevuje u pacientů s varikózními žilami. Tyto žíly, známé jako křečové, ztrácejí pružnost a způsobují pomalejší proudění krve, což může vést ke vzniku krevní sraženiny. Tato sraženina následně vyvolává zánětlivou reakci v žíle, což způsobuje bolest, otok a zarudnutí,“ uvádí medicínský portál priznaky-projevy.cz.
Příčiny a rizikové faktory
Povrchový zánět žil nejčastěji vzniká v „křečových“ žilách, kde krev neproudí tak efektivně, jak by měla. Varikózně změněné žíly ztrácejí svou pružnost a krev v nich cirkuluje pomaleji, což zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Tyto sraženiny následně způsobují zánět stěny žíly, který se projevuje bolestí, otokem a zarudnutím postižené oblasti.
Rizikové faktory zahrnují dlouhodobé stání, genetickou predispozici, obezitu a kouření. Dalším spouštěčem může být zavedení kanyly nebo katetru do žíly, což může vést k lokální infekci a zánětu.
Varovné příznaky, které nesmíte ignorovat
Pokud povrchový zánět žil (thromboflebitis superficialis) přeroste ve vážný problém, může dojít k rozvoji hluboké žilní trombózy (HŽT), což je stav, který je mnohem nebezpečnější a potenciálně ohrožující život pacienta. Hluboká žilní trombóza vzniká, když krevní sraženina (trombus) vytvořená v hlubokých žilách, nejčastěji v dolních končetinách, způsobí zablokování průtoku krve. Tento stav může být asymptomatický, ale často se projevuje bolestí, otokem, změnou barvy kůže a pocitem tepla v postižené oblasti. Nezřídka je tento stav doprovázen významným diskomfortem, který omezuje pohyb pacienta.
Jedním z největších rizik spojených s hlubokou žilní trombózou je možnost uvolnění krevní sraženiny a její migrace do plic, což může vést k plicní embolii. Tento akutní stav způsobuje ucpání jedné z tepen vedoucích do plic, čímž dochází k výraznému narušení okysličování krve. Plicní embolie se projevuje náhlou dušností, bolestí na hrudi, zrychleným tepem a v nejhorších případech může vést k srdečnímu selhání nebo úmrtí pacienta. Proto je nutné hlubokou žilní trombózu rychle diagnostikovat a léčit, obvykle pomocí antikoagulační léčby.
Dalším vážným problémem, který může zánět povrchových žil způsobit, je posttrombotický syndrom. Tento syndrom se může rozvinout, pokud nedojde k úplnému rozpuštění krevní sraženiny nebo pokud je postižena funkce chlopní v žilách. Pacienti trpící posttrombotickým syndromem mají často dlouhodobé potíže, jako je chronický otok končetin, bolesti, pocit tíhy a ztuhlosti nohou. V některých případech může dojít ke vzniku bércových vředů, což je vážný zdravotní problém, který vyžaduje specializovanou léčbu a dlouhodobou péči.
Neléčený povrchový zánět žil také může vést k opakovaným epizodám zánětu a trombózy. Opakované záněty žil mohou způsobit chronické zánětlivé změny v cévách, které vedou k trvalému poškození cévní stěny. Tento stav pak zvyšuje riziko dalších závažných komplikací, jako jsou žilní insuficience, otoky nohou a zvýšená náchylnost ke vzniku dalších trombóz.
Diagnostika a léčba
Diagnóza je obvykle stanovena při fyzikálním vyšetření lékařem. Postižená žíla je bolestivá na pohmat, okolní tkáně jsou zarudlé a oteklé. Pro potvrzení diagnózy může lékař provést sonografii, která odhalí přítomnost krevních sraženin.
Léčba zahrnuje kompresní terapii, tedy použití elastických punčoch k podpoře krevního oběhu v postižené oblasti, a mobilizaci pacienta. Lokální přípravky, jako je heparin, mohou pomoci rozpustit krevní sraženiny a zmírnit zánět. „Správná léčba a péče o postižené žíly může zabránit šíření zánětu a vzniku dalších komplikací,“ píše dále k tématu, v krátké citaci Národní zdravotnický informační portál – NZIP.cz.
Historie onemocnění
Povrchový zánět žil byl poprvé popsán ve starověku, kdy byli lékaři schopni rozpoznat příznaky zánětu žil, ale nedisponovali moderními diagnostickými metodami. Starověcí lékaři, jako Hippokrates, pozorovali otoky a bolestivost žil a pokoušeli se léčit záněty různými bylinnými mastmi a obklady.
V průběhu 19. století se s nástupem moderní medicíny začaly rozvíjet nové metody léčby tromboflebitidy, a to zejména díky rozvoji chirurgických technik a objevům v oblasti farmakologie. Moderní antikoagulační léčba, která významně zlepšila prognózu pacientů, se začala používat až ve 20. století, kdy se začalo lépe chápat, jak krevní sraženiny ovlivňují průběh zánětlivých onemocnění žil.
Život s povrchovým zánětem žil
„Pacienti, kteří prodělali povrchový zánět žil, by měli dbát na prevenci, aby se onemocnění nevrátilo. To zahrnuje nošení kompresních punčoch, pravidelnou fyzickou aktivitu a zdravou životosprávu,“ doplňuje dále medicínský portál priznaky-projevy.cz.
Po prodělaném zánětu je důležité dodržovat zdravý životní styl, který zahrnuje pravidelnou fyzickou aktivitu, správnou hydrataci a vyhýbání se dlouhodobému sezení nebo stání. Pacienti, kteří mají genetickou predispozici k tromboflebitidě, by měli podstoupit pravidelné lékařské kontroly a konzultace s odborníky, aby minimalizovali riziko opakování onemocnění.
