Dnešní článek napsaný redaktorkou našeho magazínu Monikou Lukešovou, se zaměřuje na umělou inteligenci a její využití v očním lékařství.
Počet pacientů s diabetickou retinopatií přibývá výrazně rychleji než počet očních lékařů, kteří se o tyto pacienty musejí postarat. Práce tak neúměrně přibývá a proto přichází na pomoc technologie na podkladě strojového učení, konkrétně ostravského start-upu s názvem Viderai. Hostem videopodcastu na webu pomedine.cz byl jeden ze zakladatelů Viderai, Ing. Jiří Tomšej, se kterým si na téma využití umělé inteligence (AI) v očním lékařství povídala Tereza Sobelová.
Jak konkrétně pomáhá umělá inteligence v očním lékařství? S jakou úspěšností? Co všechno algoritmy umělé inteligence poznají na očním pozadí? A mají se oční lékaři bát o práci? Odpovědi naleznete ve videu, které moderuje Tereza Sobelová.
Naše neustálé úsilí o zavedení nových metod a technologií, abychom pacientům mohli nabídnout nejmodernější možnou péči. V této snaze se zapojujeme do vývoje softwaru s umělou inteligencí jménem Aireen.
V současnosti se umělá inteligence v oblasti očního lékařství využívá především jako screeningová metoda pro detekci patologií sítnice, zejména diabetických změn a degenerací makuly. V budoucnu by však mohla AI pomáhat také při identifikaci Alzheimerovy choroby a dalších civilizačních onemocnění.
Tento software využívá pokročilého hlubokého učení a dokáže samo vyhledat patologie, jako jsou krvácení, otoky a cévní poruchy, na základě fotografií očního pozadí. Aplikace AI nejen identifikuje patologie, ale také určuje jejich závažnost a naléhavost zásahu lékaře. V případě pozitivního výsledku screeningu prostřednictvím AI je pacientovi doporučena návštěva specialisty, tedy očního lékaře, jak vysvětluje MUDr. Dana Fillová, vedoucí lékařka aplikačního a vitreoretinálního centra OCP.
Počet pacientů s diabetem v České republice neustále roste a blíží se milionu. Diabetici by měli absolvovat preventivní oční vyšetření každý rok, avšak pouze malé procento z nich v současnosti navštěvuje oční specialisty. Dlouhé čekací lhůty na oční vyšetření a časově náročná procedura jsou důvody, proč diabetici často vynechávají pravidelné kontroly.
Umělá inteligence by mohla tuto situaci změnit. Za prvé, AI nabízí screeningovou metodu, která umožňuje časnou detekci patologií u co největšího počtu pacientů bez nutnosti návštěvy očního lékaře. Za druhé, jde o rychlý a bezbolestný proces, při kterém pacient pouze pohlédne do přístroje, který vyfotografuje jeho oční pozadí a výsledek je okamžitě vyhodnocen. Využití umělé inteligence je zvláště důležité pro praktické lékaře a diabetology, protože může přispět k časnější diagnostice a prevenci závažných ztrát zraku u diabetické retinopatie. Díky AI se k očním specialistům dostanou pouze ti pacienti, kteří opravdu potřebují odbornou péči.
Cukrovka ohrožuje i zrak. Pomoci může umělá inteligence
V současné době je vyšetření prostřednictvím Aireen hrazeno diabetikům jako součást zdravotního pojištění a může být prováděno jednou ročně. Screeningová metoda Aireen je dostupná pro všechny diabetiky, kteří dosud nemají diagnostikovanou diabetickou retinopatii. Společnost Aireen se stala prvním českým registrovaným zdravotnickým prostředkem založeným na umělé inteligenci, a zařazení screeningu diabetické retinopatie do zdravotního pojištění je velkým úspěchem. Je to krok směrem k nové éře v oblasti zdravotnictví.
Použití umělé inteligence (AI) v očním lékařství přináší mnoho přínosů, ale zároveň jsou zde i potenciální rizika, která by měla být zvážena:
- Nedostatečná spolehlivost: i když AI může být velmi přesná, není stoprocentně spolehlivá. Chyby v analýze obrazů nebo nesprávná interpretace mohou vést k nesprávným diagnózám nebo zmeškání důležitých patologií. Lékaři by měli vždy používat AI v kombinaci se svým klinickým posouzením a odbornými znalostmi.
- Omezená univerzálnost: AI systémy jsou obvykle vyvinuty pro specifické úkoly nebo patologie. Mohou mít problémy s rozpoznáním neobvyklých nebo vzácných onemocnění, což může vést k jejich zmeškání.
- Bezpečnost dat: zpracování a uchovávání zdravotních dat pacientů AI systémy vyžaduje pečlivou ochranu. Bezpečnostní rizika mohou vzniknout v případě, že tyto data nebudou dostatečně zabezpečena a mohou být zneužita.
- Závislost na technologii: přílišná závislost na AI může vést k oslabení schopností očních lékařů. Pokud se stane AI nezbytným nástrojem, lékaři mohou ztratit dovednosti potřebné pro ruční vyšetření a diagnózu.
- Finanční náklady: implementace AI systémů do praxe může být finančně náročná, a to jak v počátečním investičním nákladu, tak v nákladech na údržbu a aktualizaci.
- Etické a právní otázky: použití AI v medicíně vyvolává etické a právní otázky, zejména pokud jde o odpovědnost za chyby, soukromí pacientů a transparentnost v rozhodovacím procesu AI.
- Nedostatek lidského kontaktu: přílišná automatizace a používání AI může snížit lidský kontakt a osobní péči, což může ovlivnit vztah mezi lékařem a pacientem.
- Regulace a standardizace: brání se rychlému růstu využívání AI v medicíně je také potřeba regulace a standardizace, aby byla zajištěna bezpečnost a účinnost těchto technologií.
Celkově je důležité, aby zdravotní odborníci a tvůrci politiky pečlivě zvažovali potenciální rizika a přínosy AI v očním lékařství a prováděli nezbytné opatření k minimalizaci rizik a zajištění bezpečnosti a kvality péče pro pacienty.
