Umělá inteligence šetří čas lékařům i pacientům. Virtuální sestra už dnes odpovídá na dotazy ve více než 250 ordinacích.
Vypisovat žádanky na vyšetření nebo pročítat lékařské zprávy – to vše by místo praktických lékařů mohla a měla v budoucnu dělat umělá inteligence (AI). Lékaři tráví administrativou v průměru téměř třetinu své pracovní doby. Díky AI by měli více času na péči o nemocné. První vlaštovkou v cestě za využitím AI je „virtuální zdravotní sestra“, kterou využívá přes 250 ordinací praktiků. Pacienti tak nemusí volat nebo psát lékaři napřímo, na řadu dotazů jim rychle odpoví počítač. Tématu se dnes věnovala Mgr. Ivana Chatrná z MaVe PR, která s odkazem na zdroje uvedené v textu o tom informovala náš zdravotnický magazín.
Pacienti se mohou přes různé druhy „virtuálních sester“ objednat na vyšetření nebo požádat o recept na léky. „Robot také dokáže předem zjistit, co pacient potřebuje, a roztřídit jeho požadavky tak, aby se lékař mohl dopředu připravit,“ vysvětluje MUDr. Cyril Mucha, místopředseda SVL pro digitalizaci a IT. Podle něj by umělá inteligence měla chod ordinací primární péče ještě více zefektivnit. Za lékaře totiž může převzít například časově náročnou administrativu. „U činností, jako je vyplňování formulářů, žádanek nebo vyhodnocování lékařských zpráv, trávíme odhadem 30 % pracovní doby. Pokud by tohle odbavil počítač, měli by lékaři více času na to nejdůležitější – na nemocné,“ říká MUDr. Mucha.
Do budoucna očekává, že se systémy umělé inteligence zapojí i do samotných vyšetření. Počítač by mohl například sám posuzovat a vyhodnocovat rentgenové snímky. Kdy začne technologie pomáhat v praxi, ale zatím jisté není. „Kdybychom měli umělou inteligenci využívat k diagnostice, nebo dokonce k léčbě, jednalo by se o zdravotnický nástroj. A ten musí fungovat podle zákonných norem. Aby mohla technologie pomáhat v praxi, musí vzniknout studie o její spolehlivosti,“ zdůvodňuje MUDr. Mucha.
Od nadbytečné administrativy v ordinacích by lékařům ulevila také digitalizace. Například v podobě elektronických žádanek, které nahradí ty papírové. „Lékař by e-žádanku odeslal do internetového úložiště, kde ji najde specialista, který má pacienta vyšetřit. Ten by následně stejným způsobem odeslal zpět praktikovi lékařskou zprávu s výsledky,“ popisuje fungování e-žádanky MUDr. Mucha. Díky tomu odpadne zbytečný tisk dokumentů a časová prodleva. V praxi se totiž běžně stává, že pacienti žádanky ztrácejí a nechávají si je napsat znovu nebo je využijí dvakrát a vyšetření zbytečně opakují.
Praktičtí lékaři plánují připravit nové doporučené postupy v oblasti telemedicíny, která pomáhá lékařům kontrolovat stav pacientů prostřednictvím moderních technologií. Ti tak nemusí cestovat na vyšetření přímo do ordinace, ale sdílí například data z domácího měření tlaku skrze počítač nebo mobilní telefon. Tuto technologii chtějí praktici rozšířit ještě o telemedicínskou propedeutiku neboli způsoby vyšetřování a diagnostikování. Díky ní by mohli ošetřovat na dálku ty pacienty, kteří nemohou přijít osobně. „Lékař ví, na jaké otázky se ptát a jaké symptomy u nemocného sledovat, když je pacient přítomen v ordinaci. Snažíme se proto vymyslet doporučení, díky kterým by se nemocný mohl podle instrukcí lékaře sám vyšetřit – popsat například prostřednictvím videohovoru potíže a určit konkrétní místo bolesti. Lékař by tak mohl stanovit diagnózu i na dálku, podmínkou ale je, aby svého pacienta znal,“ uzavírá MUDr. Mucha.
