V České republice je urgentní nemocniční příjem klíčovým prvkem zdravotní péče, který má za cíl poskytovat okamžitou pomoc pacientům v naléhavých situacích.
Tématu se dnes věnovala redakce našeho zdravotnického magazínu s odkazem na zveřejněné informace ministerstva zdravotnictví a interního metodického pokynu v rámci nemocničních urgentních příjmů.
Jaké požadavky na vybavení musí obecně urgentní příjem splňovat, a kdo jsou odborníci, kteří mohou na něm pracovat? Tento článek přináší přehled současné legislativy a rozdílů mezi nemocničním urgentním příjmem a klasickou pohotovostí.
Zákonné požadavky na vybavení urgentního příjmu
Podle platné legislativy má nemocnice s urgentním příjmem povinnost dodržovat přísná pravidla týkající se vybavení. Zákon stanovuje, že urgentní příjem I. typu musí disponovat kompletním diagnostickým a terapeutickým zařízením, včetně přístrojů pro monitorování životních funkcí a resuscitační techniky. Vybavení urgentního příjmu II. typu pak musí odpovídat potřebám pacientů s různorodými zdravotními obtížemi, a to včetně specializovaných oddělení pro traumatologii a chirurgii.
Odborníci pracující na urgentním příjmu
Na urgentním příjmu mohou pracovat lékaři s různým odborným vzděláním. Základem jsou lékaři urgentní medicíny, kteří jsou cíleně školeni k poskytování okamžité péče v naléhavých případech. Dále zde mohou pracovat anesteziologové, chirurgové, traumatologové a internisté. Tým na urgentního příjmu tvoří i odborníci na ošetřovatelskou péči, resuscitaci a další zdravotničtí pracovníci, kteří společně zajišťují komplexní péči pacientům.
Co je to vlastně urgentní příjem?
Urgentní nemocniční příjem je specializované pracoviště, které poskytuje okamžitou péči pacientům s akutními onemocněními nebo zraněními. Jeho hlavním cílem je rychlá diagnostika a poskytnutí adekvátní léčby, aby se zlepšil stav pacienta nebo aby bylo možné ho co nejrychleji předat na specializované oddělení.
„Urgentní příjem je zřizován jako samostatné specializované pracoviště poskytovatelů poskytujících akutní lůžkovou péči s nepřetržitým provozem 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Zajišťuje příjem a poskytování akutní intenzivní lůžkové péče a akutní specializované ambulantní péče pacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, pacientům v přímém ohrožení života a také pacientům s náhlou změnou zdravotního stavu. Je určen pro pacienty transportované do zdravotnického zařízení výjezdovou skupinou zdravotnické záchranné služby a pro pacienty s akutním zdravotním problémem, kteří přicházejí sami bez doporučení lékaře,“ uvádí resort ministerstva zdravotnictví.
Rozdíl mezi nemocničním urgentním příjmem a klasickou pohotovostí
Zatímco klasická pohotovost poskytuje neodkladnou pomoc, urgentní nemocniční příjem je schopen nabídnout vyšší úroveň péče a specializovaných služeb. Pohotovostní oddělení jsou obvykle primárně určena pro první diagnostiku a léčbu jednodušších případů, zatímco urgentní příjem v nemocnici disponuje rozsáhlejším vybavením a zkušenými specialisty, kteří mohou rychle reagovat na komplexnější případy.
Není urgent, jako urgent!
Vzhledem k tomu, že se aktuálně chystá další novela zákona, viz dnešní článek na webu Novinky.cz, který aktuálně zmiňuje plošné rušení pohotovostních nemocničních lékařských služeb s následným směřováním pacientů právě na zmiňované urgentní příjmy bylo by dobré zmínit také skutečnost, že v České republice existují tzv. Urgentní příjmy, které svým uspořádáním neodpovídají úplně tomu, aby mohly reálně zajišťovat i pohotovostní služby.
Chystaná novela legislativy
„Pohotovosti se spojí s nemocničními urgentními příjmy. Počítá s tím návrh zákona o zdravotních službách. Jejich rušení na menších poliklinikách tak může nabrat rychlý spád. Nebudou už o nich totiž rozhodovat krajští politici, zřizovateli budou nově pojišťovny,“ uvádí portál Novinky.cz.
„V Česku je podle údajů ministerstva zdravotnictví 97 nemocnic s urgentním příjmem, víc než jedna na okres. Nepřetržitě přijímají pacienty s náhle vzniklým zdravotním problémem nebo zhoršením zdravotního stavu. Pohotovostí je ale 121, často jsou součástí nemocnic, poliklinik. Někde vypomáhá i záchranná služba, která ale nebyla do počtu zohledněna. Na rozdíl od urgentů v nich musí pacienti zaplatit regulační poplatek, což podle kritiků přispívá ke zneužívání urgentů,“ píší Novinky.cz.
„Udržení pohotovostí začalo být v posledních letech na mnoha místech republiky neúnosné. Loni v létě skončila třeba pohotovost ve Žďáru nad Sázavou, už se nevyplatila a nedokázala dostát moderním trendům v léčbě. Podobně utlumují provoz i na dalších místech,“ dodávají v krátké citaci Novinky.cz.
Legislativní požadavky na vybavení urgentního příjmu
Současná platná legislativa, zejména vyhláška o standardu vybavení zdravotnických zařízení, stanovuje minimální požadavky na vybavení urgentního příjmu. Tato vyhláška zohledňuje nejnovější technologické a lékařské standardy, a zajistí tak, že pacienti mají přístup k moderní a účinné péči.
Zneužívání záchranné služby
Zmiňovaná novela zákona samozřejmě zasáhne, už dnes tak zneužívané krajské záchranné služby a jejich posádky, které již dnes v mnoha případech suplují – doslova obvodní lékaře nebo pohotovost, a to i přesto, že k tomu nejsou primárně určeny. Jak je patrné ze slov ústavních činitelů a zástupců pojišťoven toto nikoho, nijak netrápí a to i přesto, že to je v rozporu s platnou právní legislativou, neboť záchranná služba je zde primárně určena k tomu, aby řešila akutní, naléhavé stavy pacientů v rámci urgentní medicíny, kteří jsou v přímém ohrožení života, nikoliv k tomu, aby zde zastávala funkci lékaře z nějaké pohotovosti jen proto, že ji někdo plošně zruší nebo pacienty přesměruje na zmiňované urgentní příjmy a podobně.
Nešvar zneužívání posádek ZZS je dnes v České republice každodenním trendem. Posádky zasahují u pacientů, kteří nejsou v mnoha případech v bezprostředním ohrožením na životě, mají nejrůznější chronické zdravotní potíže a podobně, které by měli řešit buď to se svým obvodním lékařem nebo právě na zmiňované pohotovosti, ovšem ve chvíli, kdy jim připravovaná novela přinese zrušení některých pohotovostí dojde pravděpodobně k dalšímu nárůstu záchranářských výjezdů.
Názor: proč se všechno, co dobře funguje se musí měnit?
Za socialismu byla pro všechny občany plně dostupná zdravotní péče a to 24 hodin denně.
Bohužel se vše změnilo. Výrazně k horšímu! Existovala Ústavní pohotovostní lékařská služba první pomoci, na které povinně sloužili lékaři. Povinně proto, protože jim to ukládala tehdejší platná vyhláška či legislativa. Dnes jsou lékaři soukromníci, kteří mají své většinou s.r.o. a jen z těží je někdo může jakkoliv donutit, pokud sami nechtějí, aby šli sloužit na pohotovost. Totéž povinnost obvodního lékaře, aby objížděl své nemohoucí pacienty, kteří se fyzicky nemohou, ze zdravotních důvodů k lékaři do ordinace dostavit. Lékař je povinen za svým pacientem dojet do místa jeho bydliště, ovšem to bývávalo. Doslova! Dnes už své pacienty fyzicky doma navštěvuje jen hrstka obvodních „slušných“ lékařů (většinou) seniorského věku. Není vůle či moc, která by praktické lékaře k tomuto donutila. Jediný, kdo by na toto mohl mít legislativně nějaký apel jsou pojišťovny, jakož to smluvní partneři praktických lékařů a jejich s.r.o., ale ti to ignorují.
Kdy volat na tísňovou linku 155 a kdy kontaktovat svého lékaře: náš průvodce zdravotní péčí
Stejně tak pojišťovny celorepublikově ignorují zmiňované zneužívání výjezdů posádek zdravotnických záchranných služeb. Ve chvíli, kdy by se pojišťovny zaměřily na konkrétní případy u kterých záchranáři zasahují, jenž nejsou tzv. v „bezprostředním ohrožení na životě“ měli by toto obratem řešit, ale kde není vůle…, že?! Záchranáři se celorepublikově rozčilují, že prokazatelně zasahují u neadekvátních případů, že řeší u pacienta chronické bolesti zad či kašel. Na druhé straně města ve stejnou dobu auto srazilo seniorku a oni k ní dorazili až po 30minutách, tak kde je chyba?! Opět nikdo toto neřeší a nikoho to netrápí. Holt si asi budeme muset zvyknout na skutečnost, že žijeme v Česku!
A to vůbec nikdo z ústavních činitelů nezmínil například dětské pohotovosti či zubní pohotovosti. Všichni řeší pouze novelu zákona s pohotovostí pro dospělé.
Z tohoto důvodu dochází pravděpodobně k připravované novele zákona jako takové, protože na pohotovostních napříč republikou nemá kdo z lékařů sloužit.
V závěru lze konstatovat, že urgentní nemocniční příjem hraje klíčovou roli ve zdravotnickém systému, poskytujíc pacientům rychlou a kvalitní péči. Dodržování legislativních požadavků a kvalifikovaný tým odborníků jsou zárukou efektivity tohoto důležitého prvků ve zdravotní péči.
Použité zdroje: Novinky.cz, mzcr.cz,
redakční informace, poznatky a zdroje,
(redakční text -N. Macáková)