Bojují s ní tisíce, přesto se mnozí bojí otevřít téma. Crohnova choroba, nevypočitatelný nepřítel v trávicím traktu, přináší nejen bolest, ale i nejistotu a strach.
„Crohnova choroba zvaná i jako Crohnova nemoc (čti: Kronova nemoc, lat. Morbus Crohn) nebo regionální enteritida je chronickým zánětlivým onemocněním střev, jehož příčiny nejsou dosud známé,“ píše v úvodu k danému onemocnění medicínský portál symptomy.cz.
„Nejčastěji se objevuje v tenkém střevě (50%), méně často v tlustém střevě (30%) a vzácně i v jícnu. Zánět zpravidla mívá tzv. segmentální charakter, což znamená, že mezi postiženými oblastmi jsou také úseky zcela zdravé sliznice. Vzniklý zánět však proniká celou tloušťkou stěny napadeného orgánu a projevuje se i přítomností nekaseifikujících epiteloidních granulomů, což jsou mikroskopické útvary skládající se z aktivních makrofágů a z buněk, které vznikly jejich přeměnou,“ uvádí dále medicínský portál.
Crohnova choroba, pojmenovaná po Dr. Burrillovi B. Crohnovi, je chronické zánětlivé onemocnění střevního traktu. Postihuje jakoukoliv část trávicího systému, od úst po konečník. Pro pacienty to znamená bolestivé záněty, průjmy, únavu a často i další komplikace, jako jsou vředy, krvácení nebo střevní blokády.
Příčina Crohnovy choroby zůstává ne zcela objasněna, avšak zdá se, že kombinuje genetické, imunitní a prostředkové faktory. Může se objevit v každém věku, i když je častější mezi 15 a 35 lety. Diagnóza je obtížná, často se míchá s jinými střevními onemocněními.
Léčba Crohnovy choroby se zaměřuje na zmírnění zánětu, kontrolu příznaků a prevenci komplikací. Léky jako imunosupresiva, kortikosteroidy a biologické léky jsou často součástí léčebného plánu. V některých případech může být nutná chirurgická intervence, zejména pokud dojde k významnému poškození střevního traktu.
Symptomy Crohnovy choroby jsou různorodé a mohou se lišit v závislosti na lokalizaci a závažnosti zánětu. Mezi obvyklé příznaky patří bolesti břicha, chronická průjmová, úbytek hmotnosti, únavnost a krvácení z řiti. To vše může mít zásadní dopad na kvalitu života pacienta, což může vést k deprese a úzkosti.
Nebezpečí Crohnovy choroby tkví v její nevypočitatelnosti a možných komplikacích. Ignorování příznaků nebo nedostatečná léčba může vést k trvalému poškození střevního traktu, infekcím, nutnosti chirurgických zákroků a dokonce i zvýšenému riziku rakoviny střeva.
Pochopení Crohnovy choroby a podpora pacientů je zásadní nejen pro zvládání této nemoci, ale i pro zlepšení kvality života postižených. Vzdělání, včasné léčení a podpora ze strany rodiny a odborníků jsou klíčem k boji proti tomuto zákeřnému onemocnění.
Pohled lékařů a odborníků na dané onemocnění
Začíná plíživě a prvotní příznaky, jako je pobolívání břicha, únava nebo hubnutí, nejsou pro většinu lidí varovným signálem, že se může jednat o vážnější onemocnění. Řeč je o Crohnově chorobě, která patří mezi idiopatické střevní záněty (IBD).
V Česku trpí touto nemocí desítky tisíc lidí, správně ji označit ale často trvá i měsíce. Pokud se pacientům nenasadí vhodná léčba včas, může u nich dojít k nevratnému poškození střeva. O tom, za co se „Crohn“ často schovává a jak se omylům v diagnostice a léčbě vyhnout, diskutovaly minulý týden v Praze stovky odborníků na trávicí trakt – gastroenterologů – na 1. IBD kongresu.
„Mezi typické IBD choroby patří ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc. Stanovení diagnózy ulcerózní kolitidy je relativně snadné. Pacienti se totiž potýkají s opakovaným nucením na stolici. Dochází u nich k vyprazdňování krve a hlenů, takže brzy navštíví lékaře, který tuto nemoc dokáže odhalit poměrně rychle. Horší je to s Crohnovou chorobou – průměrná doba od prvních obtíží do určení diagnózy se v tomto případě pohybuje mezi 12 a 16 měsíci,“ říká gastroenterolog prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident kongresu.
Nemoc se na začátku projevuje bolestmi břicha, vyčerpáním, nepravidelnou stolicí a mírným hubnutím, což jsou symptomy, které mohou souviset i s mnoha jinými chorobami. Podrobnější vyšetření se u pacientů provádí až tehdy, když potíže nemizí.
„Příznaky Crohnovy choroby bývají na začátku vágní. Pokud přetrvávají, měl by praktický lékař provést základní laboratorní vyšetření včetně vyšetření stolice. Jestliže výsledky odhalí chudokrevnost a zánětlivé parametry, odešle pacienta do péče specialisty,“ popisuje MUDr. Tomáš Douda, Ph.D., zástupce přednosty II. gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ke zpoždění ve stanovení správné diagnózy dochází v případě Crohnovy nemoci také kvůli tomu, že je k jejímu určení potřeba více vyšetření. Nejenom laboratorních a sonografických, ale i endoskopických, pomocí CT či magnetické rezonance.
„Crohnova choroba může postihnout jakoukoli část trávicí trubice, ať už se jedná o spojení tenkého a tlustého střeva, nebo horní části tlustého střeva. Proto je v jejím případě nutný komplex mnoha vyšetření,“ vysvětluje prof. Lukáš. „Postupně skládáme dohromady jednotlivé střípky, díky kterým dokážeme určit správnou diagnózu,“ doplňuje MUDr. Douda.
Crohnovou chorobou trpí v Česku asi 35 000 pacientů, u 8–10 % z nich se projeví v dětství. Nemoc se často zaměňuje za akutní apendicitidu a v případě krvavých průjmovitých stolic bývá mylně považovaná za infekční onemocnění nebo krvácení při hemeroidech. U dětí je varovným příznakem porucha růstu. Nejvýznamnějším prokázaným rizikovým faktorem je výskyt IBD v rodině.
„Včasná diagnostika Crohnnovy choroby je zásadní – znamená totiž i včasnou léčbu, která vede k potlačení aktivity zánětu, a pomáhá tak předejít definitnímu poškození střeva,“ zdůrazňuje MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D., specialistka v oboru dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy z FN Motol.
IBD u dětí podle ní patří jednoznačně do rukou dětského gastroenterologa ve specializovaném centru, které má zkušenosti nejen s diagnostikou a léčbou, ale také s řešením případných komplikací. Ty mohou u dětí i dospělých nastat zejména tehdy, pokud podstupují málo efektivní terapii.
„Ústup obtíží nemusí znamenat, že u nemocných dochází ke zhojení zánětu na trávicí trubici. Především u Crohnovy choroby je důležité pacienty dlouhodobě sledovat. Hrozí jim totiž závažnější komplikace – zúžení trávicí trubice nebo její proděravění,“ upozorňuje prof. Lukáš.
Pacienti tak mohou mít velké a náhlé problémy s průchodem potravy. Při proděravění trávicí trubice navíc může zánět prostoupit i do přilehlých orgánů. V takovém případě je pak nutná operace.
„Snažíme se diagnostiku co nejvíce urychlit, aby k uvedeným komplikacím nedocházelo. V praxi se navíc můžeme i mylně domnívat, že pacient trpí Crohnovou chorobou, a ve skutečnosti má přitom úplně jiné onemocnění. Proto je velmi důležité, abychom si s ostatními specialisty navzájem vyměňovali zkušenosti a mohli se v budoucnu podobných omylů vyvarovat. Přesně k tomu IBD kongres slouží,“ uzavírá prof. Lukáš.
Lidí se záněty střev je čím dál víc. Moderní léky nedostanou všichni
Bolest břicha, časté průjmy či zácpy, ztráta chuti k jídlu – toto v Česku denně zažívá více než 70 000 lidí. Tzv. idiopatické střevní záněty (IBD), nejčastěji v podobě Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy, lékaři ročně nově najdou přibližně u dalších 2 500 osob. Vzhledem k tomu, že jde o nemoci chronické, které významně nesnižují průměrnou délku života, počet pacientů v ČR trvale roste. K nejmodernější, tzv. cílené terapii se však nyní dostane přibližně jen 20–30 % z nich. Další užívají tzv. konvenční léčbu, například v podobě kortikoidů, antibiotik nebo imunosupresivních léčiv.
„Výskyt střevních zánětů je v České republice podobný jako v západní Evropě. Tam se ale na rozdíl od nás dostane k moderní léčbě významně větší podíl pacientů. V posledních letech zažíváme revoluci v terapii zánětů střev – máme k dispozici moderní biologickou léčbu a cílenou terapii zahrnující tzv. ‚malé molekuly‘. A těmi bychom mohli a chtěli léčit o několik tisíc pacientů více, než je tomu nyní,“ vysvětluje dále gastroenterolog prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
Důvodů, proč se moderní léky nedostanou ke všem pacientům, je podle něj hned několik: omezené rozpočty specializovaných center, kde se léčba podává, fakt, že se řada pacientů dostává do těchto center pozdě a někdy ve stavu, kdy je třeba část poškozeného střeva chirurgicky odstranit. „Situaci neprospívá ani to, že některé moderní léky patří až do druhé léčebné linie, to znamená, že pacient musí nejdříve podstoupit léčbu první linie nebo užívá kortikoidy, antibiotika či léky potlačující imunitní reakce – imunosupresiva,“ doplňuje prof. Lukáš. O tom, aby se moderní léky posunuly do linie první, jednají gastroenterologové jak se zdravotními pojišťovnami, tak se Státním úřadem pro kontrolu léčiv.
Jak říká místopředseda České gastroenterologické společnosti doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D., v České republice může v roce 2035 žít se střevními záněty až 100 000 osob.
„Těmito chronickými autoimunitními chorobami většina lidí onemocní v mladém věku, kolem 20. až 30. roku. Záněty sice zhoršují kvalitu života, ale nezkracují ho. Podle našich zkušeností moderní léčba život pacientů výrazně zlepšuje. Z invalidů dělá práceschopné jedince, kteří mohou normálně fungovat v rodině a udržovat sociální kontakty,“ vysvětluje doc. Bortlík. Návrat pacientů do běžného života se tak podle něj státu ekonomicky vyplatí i za cenu úhrad moderních léků.
