Zdravotní výzvy v Česku: nová centra pro srdce, dopady komunismu na zdraví a rizika jarních teplot pro sportovce

Publikuje: Nikola Macáková — 29. 04. 2024
Zdroj: Ing. Barbora Mertová
Úvodní stránka » Zdravotní výzvy v Česku: nová centra pro srdce, dopady komunismu na zdraví a rizika jarních teplot pro sportovce

Srdeční selhání spojené s dušností, kolaps a v nejhorším případě i náhlá smrt. To všechno mohou způsobit tzv. kardiomyopatie – nemoci srdečního svalu.

Tématu se dnes věnovala Ing. Barbora Mertová z MaVe PR, která o tom informovala náš zdravotnický magazín s tím, že v Česku se onemocnění srdce týká desítek tisíc lidí, řada z nich ale vůbec netuší, že je má. Tato závažná onemocnění, mnohdy genetického původu, jsou totiž často dlouho bezpříznaková, a když se objeví, je to nečekané. Podchytit nemocné včas, nasadit jim léčbu a zabránit zbytečným úmrtím pomůže 10 nově vznikajících center pro léčbu hypertrofické kardiomyopatie.

Kardiomyopatie jsou onemocnění srdečního svalu, která jsou často vrozená. Mají řadu projevů i forem,“ říká přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. Kardiomyopatie lékaři obvykle zachytí náhodně, například na základě EKG provedeného v rámci preventivní prohlídky u praktika. Pokud pacienti začnou mít potíže, bývá někdy na léčbu pozdě. „Mohou náhle zemřít nebo zkolabují a musíme je resuscitovat. To nás straší nejvíc. Proto chceme tyto jedince podchytit včas a nebezpečným situacím předejít. V pozdějším věku pak mohou kardiomyopatie vést k srdečnímu selhání. Pacienti jsou dušní a nevýkonní a objevují se u nich například poruchy srdečního rytmu,“ vysvětluje prof. Linhart.

Síť nově vznikajících center je určena pacientům s tzv. hypertrofickou kardiomyopatií, při níž dochází ke zbytnění srdečního svalu. Centra pokryjí celou Českou republiku.

Diagnostika kardiomyopatií, které jsou spojeny s vysokým rizikem náhlé srdeční smrti, není jednoduchá. Specializovat se na ni bude 10 nových center. Pacienti se díky diagnostickým zkušenostem týmu a léčebným možnostem dostanou k moderní léčbě, která se nyní dostává nově do praxe, včas. Správné ‚vytipování‘ pacientů je důležité i proto, že se jedná o poměrně nákladnou terapii. Sledování nemocných na této terapii také není úplně snadné,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Kardiologové budou mít v těchto centrech k dispozici pokročilé zobrazovací metody. Kromě základních, jako je echokardiografie a EKG, tak budou moci u rizikových pacientů provést také CT vyšetření, magnetickou rezonanci srdce, případně endomyokardiální biopsii. V centrech se bude využívat spolupráce i s lékaři ostatních specializací, jakými jsou genetika, biochemie, radiologie a další,“ doplňuje prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D., zástupce přednosty I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Nově vzniklá centra tak poskytnou pacientům komplexní péči. Ta zahrne i genetické testování rodinných příslušníků nemocných, aby se u nich předešlo případným komplikacím a minimalizovalo riziko náhlého úmrtí. Pomoci jim může například implantace defibrilátoru, který dokáže zvrátit těžké poruchy srdečního rytmu. „Léčba kardiomyopatií je u nás dostupná, zdaleka ne všichni pacienti se k ní ale dostanou. Nelze ji vždy poskytnout v terénu, proto usilujeme o to, aby byla centralizovaná. O vzniku nových center v současné době jednáme se zdravotními pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví a fakultními nemocnicemi,“ uzavírá prof. Linhart.

Léta komunismu Čechy „zkazila“. Nechtějí se o sebe starat, proto jsou dlouho nemocní nebo rovnou umírají

Na nemoci srdce a cév zemře v České republice více lidí než na všechny nádory dohromady. Kardiovaskulární choroby vezmou ročně život asi 45 000 Čechů, to je asi 40 % všech úmrtí. Pro srovnání – na rakovinu za stejné období umírá přibližně 28 000 osob. Přestože mají kardiologové k ruce čím dál vyspělejší léky, technologie a postupy, pacientů s chorobami srdce a cév stále přibývá. V roce 2022 se s nemocemi oběhové soustavy v České republice léčilo téměř 2,9 milionu lidí. Jediné opravdu účinné řešení tkví dle lékařů v prevenci. A zrovna v ní Češi za západní Evropou výrazně pokulhávají.

Nějakou formu nemocí srdce a cév u nás mají téměř 3 miliony obyvatel – jejich počet rok od roku roste. Na tomto trendu se rapidně podílí obezita, kouření a nedostatek pohybu. Češi prožívají až 15 let života v nemoci, a protože je náš systém plně solidární, stojí péče o ně desítky miliard korun ročně,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC. Účinným nástrojem, jak snížit počet nemocných a dosáhnout prodloužení života ve zdraví, je prevence. „Bohužel česká populace se na rozdíl od západních evropských zemí nezapojuje aktivně do péče o vlastní zdraví. Je to historická věc – 40 let komunismu v nás nastolilo určitou pasivitu a víru, že naše zdraví je věc ostatních – že se lékař postará. Češi se stále drží starých návyků, nechtějí se měnit a podílet se na rozhodování o vlastní budoucnosti. A to platí jak v primární prevenci, tak i poté, co k nějaké srdeční či cévní příhodě dojde, tedy v sekundární prevenci,“ pokračuje prof. Ošťádal. Příkladem pasivity je například fakt, že hodnoty cholesterolu (který se ukládá v cévách, způsobuje kornatění tepen, tzv. aterosklerózu, a výrazně zvyšuje riziko infarktu či mrtvice) si nechá změřit pouze polovina rizikové populace. Česká populace se vyznačuje také vysokým počtem aktivních kuřáků, vysokou spotřebou alkoholu, vysokým podílem obézních jedinců nebo nízkou pohybovou aktivitou – to všechno jsou rizikové faktory onemocnění srdce a cév. Kardiologové věří, že stávající stav může výrazně zlepšit důsledné informování veřejnosti o tom, že každý má své zdraví z velké části ve vlastních rukou.

Lékaři na svém kongresu také představí nové doporučené postupy, které určují, jak k pacientům s nemocemi srdce a cév nejlépe přistupovat. „Nová doporučení pro léčbu srdečního infarktu kladou mimo jiné velký důraz na individualizaci léčby. Mnohem agresivněji léčíme relativně mladého, jinak zdravého pacienta s prvním infarktem a jinak člověka, který má řadu jiných přidružených chorob a vyšší riziko komplikací spojených s léčbou,“ vysvětluje kardiolog. Připomíná také, že by se všichni lidé, kteří už se s nějakou formou srdeční či cévní nemoci potýkají, měli nechat očkovat proti chřipce. Nejnovější mezinárodní studie totiž prokázaly, že u pacientů po infarktu právě očkování snížilo riziko úmrtí o více než 40 %.

Jarní výkyvy teplot jsou pro sportovce nejrizikovější. Kolaps hrozí u kardiaků i rekreačních sportovců

Výkyvy teplot, které jsou pro jarní období typické, zatěžují cévy a srdce. Při sportu by tak měli být opatrnější nejen kardiaci, ale i rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vrací k běhu nebo cyklistice. Při přeceňování vlastních sil se může objevit výrazná dušnost nebo tlak na hrudi. Za těmito potížemi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži nemusí projevit. Se srdečními problémy by sportovci měli ihned vyhledat specializovanou péči, například v centrech sportovní kardiologie.

„Tělu trvá asi 14 dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle nastoupí vyšší teploty,“ přibližuje doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., vedoucí Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze. Prudké změny teplot výrazně zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla, a vzniká tak větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje. To hrozí i těm, kteří nejsou ve sportu dostatečně zdatní a své síly hned zpočátku sezóny přecení. Zprvu mohou cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání. „Sportovci by měli určitě zbystřit, když začnou být dušní při nižších stupních zátěže. Například když běžně vyběhli kopec a nebyli zadýchaní, a teď jim to najednou nejde,“ popisuje docent Tuka.

To, co by sportovce mělo varovat, je také nepravidelnost srdeční frekvence nebo pocit, že by mohli zkolabovat, či když dokonce ztratí vědomí,“ doplňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné Fakultní nemocnice v Praze.

Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže totiž mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční.

Sportujících se srdečními problémy je hodně a řada z nich potíže podceňuje, což není dobře, protože mohou skončit fatálně,“ dodává profesor Linhart. Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, v Olomouci a Třinci. Ta jsou určena sportovcům se zdravotními problémy nebo těm, u nichž se na preventivních prohlídkách zjistí, že mají podezřelý srdeční nález. Ve specializovaných centrech pacienty kardiolog vyšetří, natočí EKG a provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby zde sportovci podstoupí i doplňková vyšetření, jako je magnetická rezonance nebo vyšetření věnčitých tepen. „Častěji děláme například zátěžové testy, u kterých musíme volit poněkud jiné protokoly než u běžné populace, abychom sportovce vytížili,“ říká doc. Tuka.

V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit. „Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění,“ dodává prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti.

Použité zdroje: mavepr.cz, vfn.cz, fnusa.cz, fnhk.cz, kardio-cz.cz
Text: Ing. Barbora Mertová & redakce *
Odborné redakční konzultace a vyjádření: prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA., prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D., prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC., doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., 

Upozorňujeme, že informace, publikované články, rady a doporučení prezentované na webové stránce www.zdravizivot.cz neslouží jako náhrada za individuální lékařskou péči poskytovanou lékařem! Tyto informace nelze považovat za lékařskou konzultaci nebo doporučení pro konkrétního pacienta či pacienty. Informace zveřejněné na této stránce neslouží k nahrazování individuální léčby a jsou pouze obecnými informacemi na dané téma.

Aktuální témata:
Načítám témata...
logo ZŽ

O nás

Jsme internetový online magazín, který je zaměřen na zdraví, zdravotnictví, medicínu, vitalitu, harmonii, život a zdravý životní styl. Na webu nechybí ani známá onemocnění či babské rady a receptury. Naším partnerským projektem jsou UdálostiExtra.cz.

Sledujte nás

Vyhledávání
Zavřít reklamu