Nedostatek vitamínů může tělo zničit, aniž byste si toho všimli. Jaké jsou varovné příznaky avitaminózy a proč ji nikdy nepodceňovat?
Nedostatek vitamínů nemusí být na první pohled patrný, přesto může zásadně ovlivnit zdraví. Jaké jsou nejvážnější důsledky avitaminózy a proč se nevyplatí podceňovat prevenci? Tématu se dnes věnovala redakce našeho zdravotnického magazínu s odkazem na vyjádření odborníka Lenky Novotné DiS., která působí, jako nutriční specialistka a dietoložka v soukromém sektoru.
Lesklé a odolné nehty, pleť zářící zdravím, ostříží zrak a neprůstřelná imunita – to vše považujeme za samozřejmost. Ale co když se tělo začne hroutit, síla mizí a nečekaná únava ovládne každý den?
Co když se skrytý nepřítel, avitaminóza, tiše vkrádá do organismu a pomalu rozkládá jeho obranné mechanismy? To všechno se zdá jako samozřejmost. Co když ale tělo náhle ztrácí sílu, objeví se záhadná únava, bolesti svalů nebo se začnou tvořit nehojící se rány? Příběh skrytého nepřítele jménem avitaminóza začíná nenápadně – nenasytná únava, postupné zhoršování paměti či zvýšená náchylnost k infekcím. Dokud si člověk neuvědomí, že jeho tělo volá o pomoc, může být už pozdě.
Zákeřný deficit: když tělo vyčerpá poslední zásoby
Vitamíny jsou základní stavební kameny zdraví. Přestože se o nich často mluví ve spojitosti s vyváženou stravou, jejich skutečný význam si mnoho lidí uvědomí až ve chvíli, kdy nastane kritický nedostatek. Avitaminóza, tedy naprostý deficit konkrétního vitamínu, je v moderním světě vzácná. Existují však situace, kdy tělo přestane dostávat potřebné živiny, a výsledkem může být postupná ztráta tělesných i duševních funkcí.
Jedním z prvních varovných signálů je oslabení nervového systému. „Mnoho lidí si ani neuvědomuje, jak zásadní roli hraje správná hladina vitamínů v našem těle,“ vysvětluje nutriční specialistka Lenka Novotná. “Pokud dojde k jejich dlouhodobému nedostatku, může se projevit nejen únava a vyčerpání, ale i vážné neurologické poruchy, které mohou mít nevratné následky,“ upřesňuje.
Historie zná mnoho případů, kdy nedostatek vitamínů způsobil fatální následky – například ve středověku, kdy skorbut sužoval posádky námořních lodí, nebo v 19. století, kdy se v asijských zemích rozšířilo beri-beri kvůli nadměrné konzumaci loupané rýže bez přítomnosti otrub. Například kritický nedostatek vitamínu B1 (thiaminu) může vést k vážným poruchám v podobě beri-beri nebo Wernickeova-Korsakovova syndromu. Příznaky? Náhlé poruchy koordinace, neovladatelné svalové záškuby či dezorientace. V některých případech může neléčená avitaminóza skončit i fatálně.
Dramatické projevy avitaminózy: když tělo selhává
Příběh avitaminózy je stejně různorodý jako její projevy. „U některých pacientů se setkávám s chronickou únavou, jiní mají problémy s pamětí a koncentrací. Málokdo si ale spojuje tyto potíže právě s nedostatkem vitamínů,“ pokračuje Lenka Novotná. “Přitom deficit některých vitamínů, zejména skupiny B, může způsobit vážné neurologické komplikace. Často slyším od pacientů, že se cítí vyčerpaní, mají problémy se soustředěním nebo pociťují zvýšenou úzkost. To jsou typické signály, které by neměly být ignorovány. Vitamíny nejsou jen doplňkem stravy, ale zásadním prvkem fungování celého organismu. Pokud jejich hladina dlouhodobě klesá, organismus si sám říká o pomoc.“ upozorňuje dále Lenka Novotná. Je důležité pravidelně sledovat stravu a dbát na to, aby obsahovala dostatek potřebných živin, jinak se tělo začne bránit a postupně kolabovat. „U některých jedinců se projeví drastickým úbytkem energie, zatímco u jiných způsobí těžké neurologické poškození nebo zhoubné poruchy krvetvorby. Nedostatek vitamínu B2 může vyvolat bolestivé záněty sliznic, popraskané koutky úst a silné migrény. Při deficitu vitamínu B3, známého jako niacin, se objevuje nemoc pelagra – stav doprovázený těžkými kožními lézemi, demencí a průjmy. Ještě závažnější je deficit vitamínu B12, který postupně oslabuje nervový systém a může způsobit nevratné poškození mozku,“ vysvětluje dále odbornice.
A co vitamín C? Historické zprávy o skorbutu, který sužoval námořníky bez přístupu k čerstvým potravinám, mohou znít jako příběhy z dávných dob. Přesto se v moderním světě stále setkáváme s jeho mírnějšími formami – krvácení dásní, oslabená imunita a extrémní únava. Nedostatek vitamínu D zase vede k oslabení kostí, křivici a chronickým bolestem svalů.
Historie a geografické souvislosti
Avitaminózy se historicky vyskytovaly nejčastěji v regionech, kde byla strava jednostranně zaměřená. Například v 18. a 19. století byly mezi námořníky časté případy skorbutu způsobeného nedostatkem vitamínu C, což vedlo k významným ztrátám na životech, a nakonec i ke změně stravovacích opatření na lodích. Podobně se v asijských zemích rozšířila nemoc beri-beri, protože tamní populace konzumovala převážně loupanou rýži bez otrub, čímž docházelo k nedostatku vitamínu B1. V moderní době se avitaminózy stále vyskytují v oblastech extrémní chudoby a mezi populacemi s jednostrannou výživou, například v některých částech Afriky nebo v oblastech postižených dlouhodobým konfliktem, kde je omezený přístup k pestré stravě. Například skorbut devastoval posádky dlouhých námořních plaveb, kde chyběly čerstvé potraviny. „Historicky vidíme, že jednostranná výživa byla jednou z hlavních příčin mnoha zdravotních katastrof. Dnes už máme vědecké poznatky, které nám umožňují těmto problémům předcházet, ale přesto se stále setkáváme s případy lidí, kteří si neuvědomují rizika špatného stravování,“ dodává Lenka Novotná. Beri-beri bylo rozšířeno v oblastech konzumujících převážně loupanou rýži bez otrub. Pelagra postihovala chudé regiony, kde byla strava založena výhradně na kukuřici bez dostatečného příjmu niacinu.
V současnosti se avitaminózy vyskytují zejména v rozvojových zemích, ale také u specifických skupin lidí v průmyslově vyspělých zemích – vegani, senioři, alkoholici, pacienti s poruchami vstřebávání či osoby po bariatrických operacích.
Jak se bránit? Klíčem je prevence
Nečekejte na první příznaky – může být už pozdě. „Prevence je klíčem ke zdraví. Místo toho, aby lidé sahali po lécích na následky, měli by se soustředit na vyváženou stravu už od mládí,“ říká v závěru Lenka Novotná.
„Doplňky stravy mohou být užitečné, ale nikdy nenahradí kvalitní a pestré potraviny plné přírodních vitamínů a minerálů,“ doplňuje dietoložka. Nedostatek klíčových vitamínů neúprosně podkopává vaše zdraví, aniž byste si toho všimli. Váš organismus se může zdát silný, ale bez správné výživy se pomalu oslabuje, až jednoho dne nečekaně selže. Jednejte hned, poskytněte tělu potřebné živiny a předejděte nevratným důsledkům! Nejlepším způsobem, jak se avitaminóze vyhnout, je prevence v podobě pestré stravy bohaté na vitamíny a minerály. Dostatečný příjem ovoce, zeleniny, celozrnných produktů a kvalitních bílkovin je základ. Pro lidi ohrožené deficitem může být nutné užívat doplňky stravy, ale vždy pod dohledem odborníka.
Vitamíny, ilustrační foto/grafika. Zdroj: Lenny ze služby freepik.
Denní doporučené dávky vitamínů (DŘD):
- Vitamín A: 900 µg (muži), 700 µg (ženy)
- Vitamín B1: 1,2 mg (muži), 1,1 mg (ženy)
- Vitamín B2: 1,3 mg (muži), 1,1 mg (ženy)
- Vitamín B3: 16 mg (muži), 14 mg (ženy)
- Vitamín B5: 5 mg
- Vitamín B6: 1,3 mg
- Vitamín B7: 30 µg
- Vitamín B9: 400 µg
- Vitamín B12: 2,4 µg
- Vitamín C: 90 mg (muži), 75 mg (ženy)
- Vitamín D: 15 µg (600 IU)
- Vitamín E: 15 mg
- Vitamín K: 120 µg (muži), 90 µg (ženy)
Pamatujte, že zdraví začíná u správné výživy. Tělo je dokonalý mechanismus, ale potřebuje správné palivo. A pokud mu ho nedáte, může vás zradit v ten nejméně vhodný okamžik.
