Obezita se stala jedním z největších zdravotních problémů 21. století a postihuje stále více lidí v České republice.
Tématu se dnes věnovala redakce našeho zdravotnického magazínu s odkazem na medicínské zdroje s tím tato závažná nemoc není pouhým estetickým problémem, ale představuje vážné riziko pro celkové zdraví jedince.
„Obezita je chronické onemocnění týkající se dospělé i dětské populace. Jedná se o stav, kdy se v lidském těle ukládá nadměrné množství tuku, přičemž zdravotní rizika spojená s obezitou jsou obrovská. Míra obezity se nejčastěji vyhodnocuje dle tzv. BMI, jehož 3. stupeň (nejvyšší) je označován jako morbidní obezita. V článku se dočtete o možných příčinách obezity, o metodách jejího určování, o souvisejících zdravotních komplikacích a možnostech léčby,“ uvádí v úvodu k tématu zdravotnické zařízení a klinika EUC.
Vznik a příčiny obezity:
Obezita vzniká, když přijaté množství kalorií převyšuje množství energie, kterou tělo spotřebuje. Genetika, životní styl, stravovací návyky a environmentální faktory hrají klíčovou roli v jejím vzniku. Moderní sedavý způsob života, konzumace průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem tuku a cukrů jsou hlavními viníky tohoto globálního problému.
„Obezita je chronické onemocnění, na jehož vzniku se významně podílí životní styl, genetické předpoklady i působení okolí. Vliv mohou mít též některé (stresující) životní situace, např. období dospívání (puberta), těhotenství, klimakterium, nástup do sedavého zaměstnání či odchod do důchodu,“ říká MUDr. Kateřina Kučerová, všeobecná praktická lékařka pro dospělé z EUC Kliniky Plzeň.
Lékaři ovšem zdůrazňují, že je zcela individuální, do jaké míry člověk svým životním stylem případné předpoklady k obezitě podpoří, nebo naopak nepodpoří. Vliv na vznik nadváhy či obezity dále mohou mít např. metabolické poruchy, působení některých léků, psychogenní faktory a omezená fyzická aktivita. Souhrnně tedy při vzniku obezity mohou působit následující faktory:
- nadměrný příjem potravy a kalorií,
- nevhodné složení stravy (chuťová preference tuků a sladkého),
- nedostatek spontánní fyzické aktivity,
- nedostatek spánku,
- snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza),
- hormonální příčiny (gravidita, menopauza, nadbytek estrogenu…),
- působení některých léků,
- vliv rodiny a okolí.
Obezita u dětí
Obezita se stává stále častějším problémem i u dětí. Většinou se jedná o tzv. alimentární obezitu, která vzniká v důsledku nadměrného příjmu energie a nedostatku fyzické aktivity. Dětská obezita, kromě vážných zdravotních komplikací, často vyvolává i psychické potíže, včetně možné deprese. Proto je klíčové řešit takovou situaci u dítěte včas a konzultovat vhodnou léčbu s ošetřujícím lékařem nebo jiným specialistou.
Příznaky obezity:
Příznaky obezity zahrnují nárůst tělesné hmotnosti, problémy s dýcháním, únava, bolesti kloubů a srdce, diabetické komplikace a mnoho dalších. Diagnóza je obvykle potvrzována pomocí BMI, což je ukazatel tělesné hmotnosti vydělený výškou člověka.
Léčba a odborníci:
Odborníkem, který se zabývá léčbou obezity, je endokrinolog nebo specialisté na výživu. Pacienti by měli začít řešit obezitu v rané fázi, ideálně před dosažením extrémních hodnot BMI. Pravidelná kontrola u lékaře je klíčová pro prevenci komplikací.
„Cílem moderní léčby obezity je redukce tělesné hmotnosti o 5–10 % a udržení dosažené hmotnosti. To je cíl reálný pro každého pacienta. Naopak nereálná snaha o dosažení normální hmotnosti může nemocného od léčby obezity odrazovat,“ uvádí zdravotnický web nzip.cz pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR.
Pokles hmotnosti o 10 % vede podle epidemiologických studií k poklesu výskytu cukrovky a nádorů souvisejících s obezitou až o 50 % a k poklesu kardiovaskulární morbidity asi o 20 %. Větší redukce hmotnosti tyto efekty nezvyšuje, může však vést k ústupu obtíží vázaných především na tzv. mechanické komplikace obezity (onemocnění páteře a kloubů, dušnost, spánková apnoe).
Hlavním postupem v léčbě obezity je dietoterapie. Není to však jediná léčba, a je-li použita samostatně, je obvykle neúspěšná.
Léčba obézních (i obézních s komplikacemi, např. obézních diabetiků) může být celkově kombinací až pěti léčebných postupů: dietoterapie, psychoterapie, fyzické aktivity, chirurgické léčby a farmakoterapie (léky). Dietoterapie je postup zásadní, a proto nezbytný u každého pacienta. Rovněž psychoterapie se má používat u každého pacienta, ač si to praktický lékař, diabetolog či internista mnohdy ani neuvědomují. Na instruktáž o fyzické aktivitě se rovněž často zapomíná.
Dnes máme k dispozici účinná moderní antiobezitika. Farmakoterapie léky proti obezitě je stále bohužel opomíjena. Ceny léků jsou dnes velmi nízké a umožňují léčit každého, i když pojišťovny léčbu nehradí. Efekt léků je však významně podporován dietními opatřeními.
Při indikaci redukčních diet musíme brát v úvahu obsah energie v základních živinách. Odhadovat energetický obsah lze podle podílu tuku v potravě, důležité je dbát i na obsah vlákniny. Vlákninu tráví střevní bakterie a produkty tohoto trávení se vstřebávají. Přesto je její energetický obsah téměř zanedbatelný. Čím více vlákniny potrava obsahuje, tím relativně nižší je její energetická hodnota.
Bez konkrétního uvedení potřebných dietních tabulek by však léčba zůstala pouze teoretickou. Zatím je léčba obézních vždy založena na navození negativní energetické bilance, kdy je příjem energie menší než její výdej. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu budou více podávány léky, která zasáhnou zásadním způsobem do mechanismů výdeje energie a bude možné se zbavit energie přijaté potravou i jinak než fyzickou aktivitou.
Rozdělení redukčních diet
Diety vedoucí k rychlé váhové redukci:
- 600 kcal/2 520 kJ, 50 g sacharidů, 20 g tuků, 55 g bílkovin
- 800 kcal/3 360 kJ, 100 g sacharidů, 20 g tuků, 60 g bílkovin
- 1 000 kcal/4 200 kJ, 125 g sacharidů, 25 g tuků, 70 g bílkovin
Diety vedoucí k pomalejší váhové redukci a k zachování získané hmotnosti:
- 1 200 kcal/5 040 kJ, 150 g sacharidů, 35 g tuků, 70 g bílkovin
- 1 470 kcal/6 174 kJ, 175 g sacharidů, 50 g tuků, 75 g bílkovin
- 1 770 kcal/7 434 kJ, 225 g sacharidů, 60 g tuků, 75 g bílkovin
Bariatrické chirurgické výkony
Chirurgické výkony (bariatrické výkony) jsou nejúčinnější metodou léčby obezity. Různé typy bariatrických chirurgických výkonů jsou znázorněny na obr. 1.).
Obr. 1.) Typy bariatrických zákroků (zleva doprava): adjustabilní bandáž žaludku (adjustable gastric band, AGB), rukávová gastrektomie (vertical sleeve gastrectomy, VSG), žaludeční bypass (nejčastěji Roux-en-Y gastric bypass, RYGB), biliopankreatická diverze (biliopancreatic diversion, BPD), biliopankreatická diverze s duodenální výhybkou (biliopancreatic diversion with duodenal switch, BPD-DS). Zdroj: © logika600 / shutterstock.com
„Dnes se nejběžnějším výkonem stává plikace žaludku, při níž se žaludek zavine do sebe a bez resekce připomíná výsledný stav i efekt sleeve gastrectomy (rukávové gastrektomie),“ vysvětluje dále portál nzip.cz.
„Ve světě tvoří až třetinu bariatrických výkonů výkony zkratové, např. gastrický by-pass OBR či biliopankreatická diverze. Mohou vyvolat závažnou malnutrici (podvýživu). U nás jsou rovněž prováděny u části pacientů. U pacientů je třeba sledovat hladiny vitaminů zejména rozpustných v tucích a dále iontogram včetně kalcemie a plazmatické proteiny. Obvykle je nutné podávat např. vitamin D.
Nemocný musí být před výkonem obezitologicky a psychologicky vyšetřen lékařem, který má s indikací výkonu zkušenost. Ve standardním předoperačním vyšetření je vhodná fibroskopie (vyšetřovací metoda, pomocí které lékař vyšetřuje jícen, žaludek a dvanáctník) k vyloučení refluxní ezofagitidy (poškození sliznice jícnu). Po výkonu následuje speciální dieta.
Za pobytu v nemocnici pacient dostává nejdříve čajovou, tekutou, posléze mixovanou až kašovitou dietu se šetřící úpravou. Nutné je též objemové omezení od 50–150 ml na 1 porci a více porcí za den.
Dieta je velmi individuální, vychází ze zásad kombinace šetřící a redukční diety, kdy jsou ze stravy vyloučeny nadýmavé potraviny s tvrdými slupkami a zrníčky, čerstvé kynuté pečivo, nadýmavá zelenina, potraviny s vysokým energetickým obsahem – tučné sýry, tučná masa, uzeniny, smetana, zmrzliny, krémy, cukrářské výrobky, čokoláda, cukrovinky, alkoholické nápoje, slazené nápoje, limonády, smažené pokrmy, ořechy atd. Zároveň je nutné, aby nebyla zpomalena pasáž v žaludku, proto vybíráme stravu obsahující nebobtnavé ovoce a zeleninu (mrkev strouhanou nebo pyré, špenát, jablečné či meruňkové pyré atd.), netučná masa, tvaroh, sýry, jogurty, odtučněné mléko, nízkoenergetické nápoje, lisované brambory, rýži, těstoviny,“ dodává zdravotnický portál nzip.cz.
Pravidla při jídle po chirurgickém výkonu pro obezitu:
- Strava je nejdříve kašovitá, později je nutné pomalé žvýkání, aby byla dobře rozmělněna.
- Při jídle se pacient nesmí nechat rušit.
- Vzhledem k malým dávkám je nutné jíst 4–6krát denně.
- Dávky a intervaly prodloužit zejména při tendenci ke zvracení (výjimečně až 8krát denně).
- Při malém efektu operace omezit příjem i na tři dávky denně. To je časté zejména u diabetiků a nemocných s metabolickým syndromem.
- Nepít bezprostředně po jídle, aby se nezvětšoval objem stravy.
- Vhodné je též doplnění minerálních látek a vitaminů dle potřeby.
„Na vzniku obezity se zpravidla podílí mnoho různých faktorů, proto musí být terapie komplexní. Nejdůležitější je pak stoprocentní nasazení samotného pacienta. Léčbou obezity se zabývá obor jménem obezitologie, a to za spolupráce celé řady lékařů – ošetřující lékař, diabetologové, nutriční specialisté, chirurgové, gastroenterologové i psychologové,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Kučerová a popisuje dále v textu druhy léčby samotné;
- Konzervativní léčba – zpravidla zahrnuje celkovou změnu životosprávy, jídelníček sestavený na míru a různá pohybová doporučení. Připojuje se též podpůrná psychoterapie s cílem pomoci pacientovi zvyknout si a přijmout trvalé změny životního stylu, která s léčbou obezity většinou souvisí.
- Léky – léčbu obezity lze v některých případech doplnit užíváním léků (antiobezitika), která snižují pocit hladu – například fentermin nebo léky ovlivňující vstřebávání živin (orlistat). Léky předepisuje nejčastěji obezitolog a vzhledem k nežádoucím účinkům je užívání nutné vždy pečlivě zvážit a probrat s lékařem.
- Chirurgická léčba – tu někdy lékaři volí u pacientů s 3. stupněm obezity neboli s morbidní obezitou. Jedná se o oblast chirurgie s názvem bariatrie, kde se výkony provádí laparoskopicky na žaludku či střevech pacienta. Nejčastějšími výkony bývají bandáž žaludku, tubulizace žaludku nebo sleeve resekce.
„Důležité je též zmínit, že drastické diety, hubnoucí koktejly, pilulky a čaje, které slibují rychlý váhový úbytek, většinou neúčinkují. Diety pacienti často nezvládnou dodržovat dostatečně dlouho a leckdy si způsobí ještě vážnější potíže. Při návratu k původnímu jídelníčku pak opět přiberou a často se dostanou dokonce na vyšší váhu oproti té původní. Navíc si organismus na hladovění umí zvyknout – přizpůsobí metabolismus tak, aby šetřil energii. Účinnou léčbu obezity je tudíž vždy vhodné plánovat s odborníky,“ doplňuje MUDr. Kučerová.
Statistiky obezity v České Republice:
Podle nejnovějších statistik je obezita v České republice na vzestupu. Více než třetina dospělých obyvatel trpí nadváhou nebo obezitou. Tento trend vyvolává obavy mezi zdravotnickými experty, kteří zdůrazňují nutnost podporovat osvětu a prevenci.
„U nás trpí nadváhou či obezitou takřka dvě třetiny dospělých obyvatel. U dětí a adolescentů se výskyt odhaduje mezi 10 a 15 %. Poslední výzkumy ukazují, že se sice zastavil vzestup hmotnosti u žen, naopak ale přibývá obézních mužů. Tato čísla jsou velmi alarmující a dokazují, že v rámci Evropy patří Češi mezi nejtučnější národy. Pozitivní zajímavostí je fakt, že v případě osob starších 65 let může mít mírný stupeň obezity – ovšem spojený s dobrou fyzickou kondicí – paradoxně pozitivní vliv, konkrétně pak ochranný,“ doplnila závěrem lékařka z kliniky EUC MUDr. Kateřina Kučerová.
Stupně obezity a určovací metody
Obezita se dělí do několika stupňů/kategorií. Existují různé způsoby, jak tento stav definovat a zjistit, zda má jedinec normální hmotnost, trpí nadváhou či dokonce obezitou.
„Hmotnost jedince přitom ovlivňuje mnoho faktorů – genetické dispozice, věk, pohlaví, somatotyp, výživa a pohybová aktivita v dětství. Proto není stanovení ideální hmotnosti jednoduché. Tělesná hmotnost je těsně spjata s tělesnou výškou – k posuzování hmotnosti se tedy často používají indexy vypočítané z výšky a váhy, případně z poměrů tělesných obvodů. Existuje několik indexů takového výpočtu, které si vysvětlíme níže,“ vysvětlují odborníci z kliniky EUC.
Body mass index (BMI)
Queteletův index byl vynalezen už v 19. století a v současnosti jde o nejpoužívanější index pro posouzení hmotnosti. Jeho výpočet se provádí vydělením hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech. Pro ženy je někdy uváděno rozmezí o jednotku nižší. U dětí a dorostu se BMI hodnotí odlišně, protože během dětství a dospívání se složitě mění. Výsledný údaj bývá pro dospělou evropskou populaci nejčastěji posuzován dle Mezinárodní klasifikace Světové zdravotnické organizace následovně:
| BMI pod 18,5 | podváha |
| BMI 18,5–24,9 | fyziologické rozmezí (norma) |
| BMI 25–29,9 | nadváha |
| BMI 30–34,9 | obezita 1. stupně |
| BMI 35–39,9 | obezita 2. stupně |
| BMI nad 40 | obezita 3. stupně (morbidní obezita) |
Mezi další metody pro posuzování hmotnosti pak patří:
- Brocův index – dle tohoto indexu se ideální hmotnost gynoidní obezita tak, že se od tělesné výšky v centimetrech odečte 100. V současnosti se již Brocův index příliš nevyužívá, a to především z důvodu, že je vhodný pouze pro osoby s výškou v rozmezí 155 a 165 cm.
- Rohrerův index – tento index tělesné plnosti je na rozdíl od ostatních indexů vhodný i pro použití u osob v různých vývojových obdobích. Doporučuje se hlavně při měření v období puberty, kdy je hodnocení dle běžně používaného BMI komplikované. Výpočet se provádí vynásobením hmotnosti v gramech 100 a následným vydělením třetí odmocninou výšky v centimetrech. Normální rozmezí pro muže je mezi 1,2 a 1,4, pro ženy mezi 1,25 a 1,5.
Chirurgická léčba obezity:
Pro ty, kteří se potýkají s extrémní obezitou, může být chirurgická léčba nutností. Metody jako žaludeční bypass nebo sleeve gastrektomie jsou běžné. Tyto operace mají svá rizika, včetně možných komplikací, ale mohou být účinným řešením v některých případech.
Zotavení po chirurgické léčbě:
Doba zotavení po chirurgické léčbě obezity závisí na typu provedené operace. Pacienti jsou pod pečlivým dohledem lékařů a postupně se zapojují do rehabilitačního procesu.
Další možnosti léčby a nadváha vs. obezita:
Kromě chirurgických zákroků existují také neinvazivní metody, jako jsou dietní plány, cvičení a léky. Nicméně, úspěch těchto metod může být individuální a vyžaduje dlouhodobý a trvalý přístup.
„Novějším a snad správným názorem na vznik obezity, je větší hodnota energie přijaté než vydané. Energetická hodnota pro zdravého člověka na den činí 8 až 9 KJ (kilojoulů). Pokud obezitou trpící člověk přijímá jen o málo více, než vydává, je tento rozdíl uchováván v jeho těle ve formě tuků a člověk tloustne. Mladší lidé do období kolem 30 let zvládají těžší obezitu poměrně dobře. Zvláště, mají-li několik kilogramů navíc již od dětství. Avšak i zde se projevují příznaky jako časté a rychlé zadýchání, zvýšené pocení a především bolesti kloubů a páteře. Vážným nebezpečím jsou nemoci srdce a cév,“ píše se k tématu na webu symptomy.cz.
Lékaři vytáhli do boje s obezitou
„Pokud jste na vážkách, vypočítejte si, jestli už máte obezitu nebo ještě ne. K tomu slouží index tělesné hmotnosti zvaný BMI. Potřebujete znát svou váhu v kilogramech a výšku v metrech. Vaši hmotnost vydělte druhou mocninou výšky a dostanete číslo. Pokud je toto číslo v rozmezí od 18,5 do 24,9, váš stav je v pořádku. Jestliže jste se dopočítali k většímu číslu, trpíte nadváhou (stavy jsou ještě podrobněji odstupňovány), menší číslo značí známky podvýživy,“ dodává web symptomy.cz.
Názory odborníků – obecně:
Čeští lékaři a odborníci varují před ignorováním problému. Obezita se stala závažnou epidemií, která zatěžuje zdravotní systém a snižuje kvalitu života postižených jedinců.
Závěrem by bylo dobré zmínit, že obezita je komplexní problém vyžadující multidisciplinární přístup. Je důležité, aby pacienti byli vědomi možných rizik a že předcházení obezitě je klíčové. Změna životního stylu, včasná diagnostika a individuální přístup k léčbě jsou klíčovými faktory v boji proti této moderní epidemii.
