Leishmanióza může mít vážné následky, avšak včasná diagnóza zvyšuje šance na výrazně úspěšnou léčbu.
„Leishmanióza je onemocnění způsobené různými druhy parazitických prvoků rodu Leishmania. Na toto onemocnění citlivě reaguje nejen člověk, ale i další savci, především psi. Citlivost k leishmanióze je podmíněna imunitní reakcí a buněčnou imunitou hostitele. Hlavními rizikovými faktory pro vznik tohoto onemocnění je tzv. malnutrice (podvýživa) dětí, transplantace orgánů a imunosupresivní terapie,“ píše k danému onemocnění v úvodu medicínský portál symptomy.cz.
Toto onemocnění se vyskytuje ve více než 98 zemích světa, především v tropech a subtropech, ale i ve Středomoří, což činí z této nemoci významné globální zdravotní riziko.
Původce onemocnění
„Původcem onemocnění je leishmania, což je rod prvoků vyvolávajících různé typy nemoci. Jedná se o obligátně nitrobuněčné (intracelulární) bičíkovce, kteří v krvi pronikají do makrofágů a k hostiteli se dostávají štípnutím drobné samičky komára z rodů Phlebotomus a Lutzomyia,“ vysvětluje dále portál symptomy.cz.
„Výskyt tohoto druhu hmyzu je převážně v teplejších zeměpisných pásmech, jako je např. Středomoří, které patří mezi oblíbené destinace také českých turistů. Inkubační doba onemocnění trvá od dvou týdnů až do několika měsíců,“ dodává medicínský portál.
Diagnostika a příznaky
Diagnóza leishmaniózy se stanovuje na základě klinických příznaků, cestovatelské anamnézy a potvrzení parazita v tkáni. Nejčastěji se provádí mikroskopické vyšetření vzorků z postižené oblasti, kultivace parazita nebo molekulární testy, jako je PCR. Symptomy onemocnění se liší v závislosti na formě – kutánní forma se projevuje vředy na kůži, zatímco viscerální forma může způsobit vážné poškození vnitřních orgánů a je bez léčby často smrtelná.
Podle zveřejněných informací Národního zdravotnického portálu (NZIP) vnímavost k infekci leishmaniózou významně souvisí s hostitelskou imunitní, odpovědí a buněčnou imunitou. Malnutrice dětí, HIV infekce, imunosupresivní terapie a transplantace orgánů jsou hlavními rizikovými faktory VL vyvolané Leishmania infantum.
Příčiny a rizika
Infekce nastává, když písečná mucha, nesoucí parazity, bodne člověka. Rizikové faktory zahrnují cestování do endemických oblastí, venkovní aktivity během večera a noci, kdy jsou muchy nejaktivnější, a blízký kontakt se zvířaty, která mohou být rovněž nositeli parazitů.
Kdy navštívit lékaře
Při návratu z endemické oblasti by měli jedinci vyhledat lékařskou pomoc při prvních známkách vředů na kůži nebo při příznacích, jako jsou horečka, hubnutí, zvětšení sleziny a jater. Specializovaným lékařským oborem pro leishmaniózu je infektologie, která se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí infekčních nemocí.
Léčba a léky
Léčba se liší podle formy onemocnění a zahrnuje antiparazitická léčiva, jako jsou amfotericin B, miltefosin a pentavalentní antimony. Důležitá je i podpůrná terapie a u viscerální leishmaniózy často dlouhodobé sledování pacientů kvůli možnému relapsu.
Odborné stanovisko
Lékaři a odborníci zdůrazňují význam prevence, zejména ochrany před bodnutím much, a poučení veřejnosti o rizicích spojených s cestováním do rizikových oblastí. Včasná diagnostika a správná léčba mohou výrazně snížit dopady této nemoci.
Výskyt leishmaniózy v zemích EU a okolních zemích
„Výskyt jednotlivých druhů leishmanií se významně geograficky liší. V zemích jižní Evropy se nachází autochtonně pouze Leishmania infantum, schopná vyvolat VL i CL u lidí i zvířat,“ uvádí k výskytu daného onemocnění Národní zdravotnický informační portál (NZIP).
„Naopak výskyt Leishmania major a Leishmania tropica je omezen na severní Afriku a některé oblasti Kavkazu, a jejich primárními rezervoáry jsou některé druhy divokých hlodavců a damani. Lidé jsou také přírodními rezervoáry Leishmania tropica a Leishmania donovani s.s. (sensu stricto). Podle údajů WHO/EURO z posledních let je autochtonní leishmanióza endemická v Albánii, Alžírsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Egyptě, Francii, Gruzii, Řecku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Kosovu, Libanonu, Lybii, Maltě, Černé Hoře, Severní Makedonii, Palestině, Portugalsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku, Tunisku, Ukrajině a Turecku. Ve všech těchto zemích se vyskytuje Leishmania infantum, původce VL i CL, zatímco Leishmania major a Leishmania tropica, způsobující CL se vyskytuje pouze v zemích severní Afriky a v Ázerbájdžánu. Leishmania donovani s.s. byla zatím popsána jen v některých oblastech Kypru a Turecka. Společný pro všechny regiony je významný vzestup incidence onemocnění v 80. a 90. letech, k němuž vedly demografické a sociální změny (např. severní Afrika a Střední východ – geografická expanze v souvislosti se zemědělským rozvojem a stavbou infrastruktur pro transport),“ doplňuje k výskytu daného onemocnění portál nzip.cz.
Leishmanióza zůstává vážným zdravotním problémem s potenciálně závažnými důsledky. Informovanost, opatrnost a rychlá reakce jsou klíčem k efektivní obraně proti této nákaze.
